Jaroslav Klemeš - vzor nejen pro současnou generaci armádních výsadkářů

Autor: Mirek Šindelář

V Chrudimi, tedy baště českých armádních výsadkářů, se v úterý 31. ledna 2012 uskutečnil nevšední slavnostní nástup.

To proto, že zdejší výsadkáři, mezi něž zavítali ministr obrany Alexandr Vondra, náčelník Generálního štábu AČR armádní generál Vlastimil Picek a další vysocí armádní činitelé, i představitelé státní správy a samosprávy, blahopřáli k významnému jubileu brigádnímu generálu ve výslužbě Jaroslavu Klemešovi.

Jednomu ze dvou dosud žijících parašutistů, kteří byli mezi stovkou mužů vyslaných během druhé světové války z Velké Británie do Protektorátu Čechy a Morava.Na území České republiky dnes žije právě jen Jaroslav Klemeš.

Když v říjnu 1938 začal německý Wehrmacht obsazovat Sudety, bylo Jaroslavu Klemešovi šestnáct let. Tehdy se rozhodl, že bude proti okupantům bojovat na straně spojenců. Po obsazení Československa uprchl tehdy osmnáctiletý mladík balkánskou cestou do Francie, kde se v červnu 1940 zapojil jako příslušník spojovací čety do bojů na frontě.

Po obsazení Francie zamířil do Velké Británie. Tady v roce 1941 absolvoval para výcvik a byl zařazen do skupiny pro zvláštní úkoly. V roce 1944 se stal četař Klemeš radistou skupiny Platinum - Pewter. V noci z 16. na 17. února 1945 byl vysazen poblíž Nasavrk a z území Protektorátu vysílal zprávy do Anglie. Zapojil se i s vysílačkou Anna do pražského povstání.

Po osvobození Československa byl vyznamenán Československým válečným křížem a obdržel medaili Za chrabrost. Když se rozhodoval, zda být radiotelegrafistou na zastupitelských úřadech tehdejšího Československa v zahraničí či vojákem, rozhodl se pro druhou z možností a stal se vojákem z povolání.

V roce 1949 byl zatčen a následně odsouzen ke třem letům odnětí svobody za údajné protistátní spiknutí. Byl uvězněn na Borech a vykonával nucené práce v lágru v ústeckých Všebořicích. Po propuštění se v Ústí nad Labem usadil a žije zde dodnes.

V roce 1997 obdržel medaili Za hrdinství a 8. května 2010 byl prezidentem republiky jmenován do hodnosti brigádního generála. Právě tyto milníky generála s červeným baretem a unikátním životním příběhem, vyjmenoval v projevu ministr Alexandr Vondra.

„Vážený pane generále, jste mužem, pro nějž slovo vlast nebylo nikdy jen prázdným pojmem, ale smyslem, podstatou a směřováním celé vaší existence. Hodnota odvážného činu pak nespočívá pouze ve výsledku zápasu, ale také v něčem, co daleko přesahuje rámec strategie a taktiky. Je to mravní příklad, jehož kontury sice po desetiletích patinoval čas, ale jehož podstata je věčná,“ uvedl ministr když blahopřál brigádnímu generálu Jaroslavu Klemešovi k jeho devadesátým narozeninám.

Náčelník Generálního štábu Armády České republiky generál Vlastimil Picek řekl: „Je pochopitelné, že po výsadku na Českomoravské vysočině poblíž Nasavrk se pro něj stal zdejší kraj a okolí Chrudimi srdeční záležitostí. Kromě toho byl zapálený parašutista a chrudimská posádka byla a je s výsadkáři těsně spojena. A tak není divu, že i dlouho po válce, přesto že žije v Ústí nad Labem, stále se vrací ke svým. Mezi příslušníky chrudimských výsadkářů našel spoustu dobrých přátel, mezi nimiž se očividně cítí dobře a naopak oni sami ho pokládají za svého člena a příkladný vzor. Upřímně řečeno, takto si já představuji, že by měla probíhat mezigenerační spolupráce a sounáležitost v armádě.“

Dojatý generál Jaroslav Klemeš poté,co obdržel Čestný odznak AČR Za zásluhy I. stupně a symbolický klíč od města Chrudimi jako symbol čestného občanství, poděkoval všem, kteří mu nevšední oslavu narozenin připravili a přiznal se, že stojí před jednotkou, která je mu velmi milá a na závěr slavnostního nástupu jí zavelel.

Generál Klemeš také připomněl fakt, že až šedesát procent jeho vrstevníků, kteří prošli za 2. světové války výcvikovým střediskem ve Skotsku, se konce bojů nedožilo.