Český astronaut a bojový pilot Armády ČR Aleš Svoboda (uprostřed) vstupuje do třetí fáze výcviku v Evropském středisku astronautů
Obrázek x z y
16.3.2026
Budoucí český astronaut major Aleš Svoboda, bojový pilot Armády České republiky, zahajuje třetí a závěrečnou fázi svého základního astronautského výcviku v Evropském středisku astronautů (ESA) v Kolíně nad Rýnem. Dvouměsíční intenzivní program o rozsahu 187 hodin je zaměřen na praktické dovednosti potřebné pro práci na oběžné dráze a představuje další krok na cestě k účasti českého astronauta na misi na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS).
Zkušenosti bojového pilota v astronautském výcviku
Zapojení armádního pilota do astronautského programu ESA představuje unikátní propojení vojenského výcviku, leteckých zkušeností a práce s nejmodernějšími technologiemi. „Česká mise na Mezinárodní vesmírnou stanici je příležitostí pro rozvoj moderních technologií a bezpečnostních schopností. Jsem rád, že se na ní může podílet právě armádní pilot Aleš Svoboda, jehož zkušenosti z vojenského letectví jsou pro astronautský výcvik velmi cenné,” uvedl ministr obrany Jaromír Zůna a dodává: “Vojenské letectví a kosmické aktivity se dnes stále více propojují v rámci tzv. multidoménových operací. Samotný výcvik tak rozvíjí špičkové odborné a technické kompetence jednotlivce, které jsou pro Armádu České republiky klíčové.“
Příprava astronautů ESA
Aleš Svoboda byl do záložního oddílu astronautů ESA vybrán v listopadu 2022 z více než 22 tisíc uchazečů z 22 členských států. Do programu vstoupil jako zkušený bojový pilot Armády ČR, zvyklý pracovat v extrémních podmínkách a rozhodovat pod tlakem. Od podzimu 2024 postupně absolvuje tři bloky základního astronautského výcviku ESA. První fáze se zaměřila na biologii a fyziologii v mikrogravitaci, trénink přežití v extrémních podmínkách a mediální přípravu. Druhá přinesla výuku orbitální mechaniky, seznámení se systémy ISS a lety simulující beztížný stav. Třetí fáze klade důraz jak na teoretické, tak praktické dovednosti využitelné během orbitálních misí. „Třetí fáze výcviku navazuje na to, co jsme absolvovali v předchozích měsících. Potápění, nácvik práce mimo stanici nebo robotické systémy jsou dovednosti, které přímo souvisejí s prací na ISS. Detailní příprava na konkrétní úkoly mise, včetně práce s českými experimenty, přijde až v rámci takzvaného Mission-Specific Training těsně před letem,“ vysvětluje Aleš Svoboda.
187 hodin výcviku
Dvouměsíční program zahrnuje například potápění a přípravu na práci mimo stanici v bazénu Neutral Buoyancy Facility, kde astronauti trénují na podvodním modelu modulu Columbus. Součástí výcviku je také seznámení s robotickými systémy ISS, simulace ve virtuální realitě a moduly astronomie či geologie. Program doplňuje intenzivní fyzická příprava zaměřená na adaptaci na podmínky mikrogravitace.
Další krok na cestě českého astronauta na ISS
Česká republika zároveň pokračuje v přípravě budoucí mise na Mezinárodní vesmírnou stanici a ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou (ESA) připravuje její technologické a vědecké zajištění a koordinaci mise v rámci mezinárodního systému pilotovaných kosmických letů. „Výcvik Aleše Svobody a příprava českých experimentů jsou dlouhodobou investicí do lidského kapitálu, vědy a technologií. Každá fáze výcviku posouvá projekt vpřed a posiluje českou pozici v mezinárodním vesmírném sektoru," doplňuje Václav Kobera, ředitel Odboru nových technologií a Kosmické agentury ČR MPO. Zapojení armádního pilota do astronautského programu ESA představuje unikátní propojení vojenského výcviku, leteckých zkušeností a práce s nejmodernějšími technologiemi.
O projektu
Na realizaci projektu i přípravě české mise na Mezinárodní vesmírnou stanici úzce spolupracují Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo obrany, které projekt od letošního roku koordinuje s cílem systematicky propojit vesmírné aktivity s podporou high-tech průmyslu, výzkumu, exportu a technologické transformace české ekonomiky. Součástí mise je vědecký program třinácti českých technologických a výzkumných experimentů, na kterém se podílejí výzkumné instituce, univerzity i technologické firmy z celé České republiky. Jejich realizace na palubě stanice má přinést nové poznatky v oblasti medicíny, materiálových věd a pokročilých technologií a zároveň posílit zapojení českých výzkumníků a průmyslu do mezinárodní kosmické spolupráce. Mise českého astronauta je přitom klíčovým pilířem projektu Česká cesta do vesmíru, který propojuje vzdělávání a popularizaci vědy s rozvojem českého kosmického průmyslu.