Čest a úcta těm, kteří se zasloužili o naše bytí

Autor: Miroslav Šindelář

Obléhání francouzského přístavu Dunkerque se odehrávalo od 7. října 1944 do 9. května 1945 a tvoří nejvýznamnější díl historie Československé samostatné brigády.

Místo Dunkerque, stejně jako Tobruk, je navždy spojeno s hrdinstvím československých vojáků, kteří zde na sklonku války položili své životy, aby splnili úkol. Muži generála Aloise Lišky zde zprvu plnili především roli průzkumníků, později přešli do otevřeného boje s fašisty.

Na konci těchto událostí byl 9. květen 1945, kdy v půl desáté dopoledne podepsal viceadmirál Friedrich Frisius na velitelství brigády kapitulaci tamní posádky. Generálu Liškovi se vzdalo asi 10 500 německých obránců Dunkerque. Nad francouzským přístavem zavlála společně československá a britská vlajka.

 

Nejen tyto události, ale i nelehkou cestu československých vojáků po Středním východě a severní Africe, spojenou s boji proti fašistům, si v pátek 9. října 2009 připomněli účastníci slavnostního shromáždění v hlavním sále Ministerstva obrany ČR.

Setkání k 67. výročí bojů na Středním východě a 64. výročí bojů u Dunkerque se spolu s bývalými vojáky zahraničních jednotek zúčastnili předseda Senátu Parlamentu ČR Přemysl Sobotka, z pověření ministra obrany ředitel Vojenského historického ústavu plukovník Aleš Knížek, ředitel sekce komunikačních a informačních systémů MO brigádní generál Jan Kaše a další hosté, mezi nimiž nechyběli čelní funkcionáři ČSOL a ČSBS ani představitelé Francie a Velké Británie.

Jednání v sále byli přítomni také studenti z Moravské Třebové a Univerzity obrany v Brně.

Předseda Senátu Přemysl Sobotka zdůraznil v projevu skutečnost, že bez statečnosti a odvahy vojáků, kteří nasazovali své životy ve 2. světové válce a přicházeli o ně by nebylo našeho bytí.

V té době se rozhodovalo o existenci naší vlasti a ačkoli se vojáci Československé samostatné obrněné brigády nedočkali možnosti osvobodit svou zemi, sváděli boje v zahraničí s vědomím, že právě svobodu nelze očekávat darem, ale je třeba za ni bojovat.

 

Generál Jozef Hercz z Československé obce legionářské připomněl jméno velitele pěšího pluku "Východního" plukovníka Karla Klapálka, ne jehož žádost byli českoslovenští vojáci zasazeni ze Středního východu do bojů o legendární Tobruk.

Na armádního generála Karla Klapálka se vzpomínalo ještě odpoledne na pražských Olšanských hřibitovech. Pietní vzpomínky u jeho hrobu se zúčastnili členové veteránských organizací a také režisér Václav Marhoul.