Cesta vyšších důstojníků za vzděláním se mění

Autor: Viktor Sliva a Vojtěch Němeček

„Pro mě jste pionýři, jste první kurz, který má zkušenost, co to je šest měsíců se učit, připravovat závěrečné práce a zároveň se chystat na jejich obhajobu.“ Takto výstižně popsal zásadní proměnu Kurzu generálního štábu zástupce náčelníka generálního štábu generálmajor František Malenínský při vyřazení letošních absolventů, jež proběhlo 12. března na půdě Univerzity obrany.

Právě jediná vojenská vysoká škola v ČR, přesněji její Centrum bezpečnostních a vojenskostrategických studií, zajišťuje kariérové vzdělávání vojáků z povolání. V souladu s koncepčním dokumentem Příprava personálu resortu MO ve vojenských kariérových kurzech, schváleném loni v červnu, byl od akademického roku 2014/15 zahájen nový model kariérové přípravy. Otevřen byl Kurz generálního štábu (KGŠ) v prezenční formě studia ve zkrácené délce trvání 6,5 měsíce, v případě Kurzu pro vyšší důstojníky (KVD) jsou organizovány dva pětiměsíční kurzy v prezenční formě a dva desetiměsíční v kombinované formě.

Jak uvedl při výše zmíněné příležitosti generálmajor Malenínský, rozhodnutí zkrátit trvání KGŠ na půl roku mělo v armádě své příznivce, ale i odpůrce. „Ti, kdo přijali tuto výzvu věnovat se absolventům kurzu GŠ po dobu šesti měsíců, prokázali, že staré, někdy možná dobré metody potřebují inovaci. Pokud člověk má zájem prokázat, že je schopen a ochoten tomuto úsilí věnovat celou svou energii, tak se výsledky musí dostavit,“ uvedl zástupce náčelníka generálního štábu.

Vyučovací dny jsou nově monotematické

Nové pojetí kariérových kurzů si vyžádalo nejen úpravu předmětové a tematické skladby, ale především novou organizaci vzdělávání. Zvolen byl model, při kterém jsou jednotlivé vyučovací dny pokud možno monotematické a je přizpůsobena i metodika práce účastníků kurzu. Jediným společným zaměstnáním pro všechny účastníky kurzu je zpravidla přednáška a čas vyčleněný po přednášce na diskuzi s přednášejícím. Přednášce předchází samostudium a seminář k úvodu do tématu. Posledním zaměstnáním je opět seminář, jehož cílem je konsolidace tématu dne.

Pro studium v kurzu se z jeho účastníků vytvářejí na celou dobu studia skupiny, které jsou maximálně patnáctičlenné. Účastníci kurzu jsou do skupin zařazeni tak, aby byla zajištěna co největší rozmanitost s ohledem na příslušnost k druhům sil, vojsk nebo služeb a v případě účasti zahraničních účastníků i s ohledem na státní příslušnost. Práce ve skupinách je základní formou přípravy. Každá skupina je podporována určeným asistentem skupiny (mentorem), který je určován z řad nejzkušenějších akademických pracovníků a který provází účastníky kurzu celým studiem.

„Cílem kurzů je nejen naučit vás rozhodovat, ale také přebírat zodpovědnost za svá rozhodnutí, která budete činit na různých úrovních velení,“ nastínil průběh studia rektor-velitel UO brigádní generál Bohuslav Přikryl při zahájení kurzů loni v říjnu.

Hodnotí se lektor i lekce

K průběžnému sledování kvality vzdělávacího procesu je nastaven systém vnitřního hodnocení, který je základem pro výběr lektorů a úpravu studijního plánu. Hodnocení provádí účastníci kurzů cestou asistentů skupin a akademičtí pracovníci, odpovědní za plány studia předmětů. Denně na závěr zaměstnání hodnotí účastníci kurzů lektora a úroveň lekce. Lektor je hodnocen podle toho, jak se mu podařilo naplnit téma lekce, za vhodnost zvolených metod, schopnost zaujmout a odpovídat na položené otázky. Denní hodnocení tématu se provádí z pohledu jeho relevantnosti vzhledem k obsahu předmětového bloku, aktuálnosti, přínosnosti a úplnosti.

Významným rysem nové koncepce kariérových kurzů je zpětná vazba. „Studenti mají v průběhu studia možnost vznášet připomínky k jednotlivým mentorům, připomínky ke struktuře a my pak k tomu přihlížíme, takže 10 – 20 procent náplně kurzu upravujeme,“ zhodnotil jednu ze stránek nové koncepce ředitel CBVSS, brigádní generál v záloze František Mičánek při vyřazení absolventů zimního běhu Kurzu vyšších důstojníků. Jde především o redukci témat, případně jejich sloučení do širších tematických okruhů, s cílem posílení zásady monotematičnosti dnů vyučování a vyloučení duplicit v obsahu výuky. Některá témata budou naopak doplněna a bude upravena časová posloupnost témat. Pozornost bude při inovaci kurzů zaměřena také na změny v organizaci a průběhu kurzů. V této souvislosti se uvažuje o prodloužení KGŠ o dva týdny, na sedm měsíců. Počítá se dále například s navýšením počtu hodin přímé pedagogické činnosti v průběhu týdne, navyšováním poměru hodin využívajících interaktivních metod vyučování oproti přednáškám a s posílením role asistentů skupin (mentorů).

Studijní výsledky již ukončených kurzů (63 % absolventů KGŠ a 56 % absolventů KVD prospělo s vyznamenáním) naznačují, že i při jejich výrazném zkrácení lze dosáhnout stanovených studijních cílů. Kvalitu závěrečných prací účastníků 27. kurzu generálního štábu, který nesl historický přídomek armádního generála Aloise Lišky a který zahájil novou etapu profesního vojenského vzdělávání, mohl generálmajor František Malenínský posoudit jako předseda zkušební komise. Na základě této zkušenosti pak zástupce náčelníka Generálního štábu mohl při již zmíněném vyřazení uvést: „Děkuji a věřím tomu, že jsme společně rozjeli dobrý proces pro přípravu nové generace vrcholového managementu na kvalitní a vysoké úrovni.“