Čeští vojáci dělají v misích kvalifikovanou práci

Autor: Olga Haladová

I přes ztížené finanční podmínky armáda svoji práci odvede. Není důvod, abychom pro naše partnery přestali být dobrým spojencem, řekl náměstek ministra obrany pro zahraničí Jan Fulík na zasedání senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost.

Jan Fulík informoval členy branných výborů obou komor Parlamentu o nasazení sil a prostředků resortu obrany v zahraničních operacích v roce 2009.

Kromě působení v Kosovu a Afghánistánu náměstek Fulík vyzdvihl misi čáslavských stíhačů, kteří od 1. května do 31. srpna 2009 střežili s letouny Gripen vzdušný prostor Pobaltí v rámci mise Air Policing. „Byla to přelomová mise. Ještě nikdy jsme neměli letouny dlouhodobě mimo území České republiky. Pro nás, piloty, to byla výjimečná zkušenost. Létali jsme v jiném prostředí a potvrdili jsme si, že jsme schopni logisticky takovou misi zajistit,“ řekl nedávno velitel kontingentu major Jaroslav Míka.

V Afghánistánu působili čeští vojáci v loňském roce ve dvou misích, a to jak v ISAF, tak v Enduring Freedom – do ní se zapojili příslušníci 601. skupiny speciálních sil.

Na obnově Afghánistánu se Česká republika podílela prostřednictvím svého provinčního rekonstrukčního týmu v provincii Lógar. Zde čeští vojáci především zajišťovali bezpečné prostředí pro civilní pracovníky týmu. „Neděláme ale jen to. V rámci naší přítomnosti v Lógaru jsme například cvičili afghánské vojáky, což je něco, na čem se chceme podílet i v budoucnu. Čím lépe a rychleji totiž budou připraveni, tím dříve budeme moci z Afghánistánu odejít,“ řekl Jan Fulík.

S výcvikem pomáhali také čeští vojáci v Kábulu. V souvislosti s darem dvanácti kusů vrtulníků (po šesti kusech Mi-17 a Mi-24) Afghánské národní armádě poskytoval tým odborníků v rámci Air OMLT výcvik technickému a létajícímu personálu afghánského leteckého sboru. „Staráme se o to, aby tyto vrtulníky byly provozuschopné a v dobrém stavu. Není to jen gesto dobré vůle České republiky a práce armády, ale v tomto případě se na údržbě vrtulníků podílejí i české státní podniky.“

Z českého působení v Afghánistánu je podle náměstka ministra obrany patrné, že vojáci čím dál častěji dělají kvalifikovanou práci. „Naopak té, kdy pracujeme například ve prospěch jiných aliančních kolegů, ubývá. Česká republika začíná být vnímaná jako stát, který je technologicky vyspělý, má nejen kvalitní techniku a odborníky, ale také dělá práci, která tomu odpovídá.“

V otázce nasazení českých vojáků v Kosovu ministr obrany Alexandr Vondra nedávno uvedl, že předpokládá omezení naší účasti v operaci KFOR na zhruba devadesát osob v průběhu podzimu. K tomu náčelník Generálního štábu AČR armádní generál Vlastimil Picek doplnil, že pro případ potřeby bude v republice připravený záložní mechanizovaný prapor o síle 400 vojáků. Pokud by o to velitel KFOR požádal, byli by čeští vojáci nasazeni v Kosovu do čtrnácti dnů.

Senátoři výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost se také zajímali, jak budoucnost armády ovlivní snížení zdrojového rámce. „I přes ztížené podmínky naši práci odvedeme a s tím, co je nám přiděleno, budeme hospodařit maximálně efektivně, abychom dostáli našim závazkům. Není důvod, abychom přestali být pro naše partnery dobrým spojencem,“ zdůraznil Jan Fulík.

Z cvičení jednotek a štábů AČR se zahraničními partnery v roce 2010, který výbory projednávaly jako druhý bod, Jan Fulík jmenoval mimo jiné cvičení českých ženistů v Jordánsku, kteří se dvěma komplety Božena 5 přes tři měsíce učili jordánské vojáky pracovat s odminovacími stroji. „Pohybovali se v údolí řeky Jordán, kde jsou stále minová pole z předchozích izraelsko-arabských konfliktů. Cvičení tedy bylo výjimečné tím, že se odehrávalo v tvrdých a nebezpečných podmínkách,“ konstatoval Fulík.