11.2.2010
Chtějí si pomáhat mezi sebou
Nový projekt péče o válečné veterány představilo ve čtvrtek 11. února 2010 v Praze vedení Československé obce legionářské.
Setkání s novináři byl přítomen náměstek ministra obrany František Padělek, který zdůraznil, že péče o válečné veterány patří podle daného zákona do gesce Ministerstva obrany ČR. „To, že jsme vyhlásili výběrové řízení na tuto oblast, neznamená, že se zříkáme své odpovědnosti," uvedl náměstek František Padělek a pokračoval: „Hledali jsme jen cestu, jak s menšími financemi zajistit dosavadní kvalitní péči o válečné veterány. Ministerstvo obrany vypracovalo dotační program, který má nejen udržet stávající úroveň, ale péči o válečné veterány ještě rozvíjet. To, že ve výběrovém řízení uspěla Československá obec legionářská, mě těší. Už proto, že ČsOL je partnerem Ministerstva obrany ČR. Spolupráce mezi námi je dlouhodobá, oboustranně výhodná a věřím, že společně program péče o válečné veterány zabezpečíme.“
Náměstek ministra obrany také řekl, že loni vynaložil resort na péči o válečné veterány téměř 16 miliónů korun. Letos do dotačního programu vložil 12,5 miliónů korun, s nimiž bude hospodařit ČsOL.
Ta se zavázala, že v případě, že se nebude dostávat peněz, zbytek dofinancuje tak, aby úroveň péče o válečné veterány v žádném případě neklesla pod dosavadní kvalitní standard.
Čestný předseda legionářské obce armádní generál Tomáš Sedláček poté připomněl vývoj péče o válečné veterány, respektive péče o legionáře v době První republiky nebo po skončení 2. světové války. Tehdy ještě žilo na čtyřicet tisíc legionářů a přidávali se k nim postupně druhováleční veteráni, přičemž péče o ně nebyla valná. Po roce 1989 už žilo jen asi dvě stě legionářů, ale narostl významně počet veteránů 2. světové války, kteří jsou dnes mnohdy odkázáni na pomoc svých kamarádů.
Hovořil o projektu, který byl spuštěn v roce 2007, kdy mezi válečné veterány zavítalo na 64 terénních pracovníků. Ti odvedli doslova mravenčí práci, když dokázali upřesnit databázi lidí, kteří mají nárok na péči podle zákona, a stali se nejbližšími pomocníky a rádci mnohdy opuštěným starým lidem.
Předseda ČsOL Pavel Budínský zhodnotil dnešní spolupráci s Ministerstvem obrany ČR jako nejlepší za poslední dobu. Podotkl, že požadavky vůči resortu obrany dávají s vědomím dnešní nelehké ekonomické situace, a tudíž umírněné. Naznačil, že ČsOL chce nejen, obrazně řečeno, natahovat ruku, ale začíná se sama aktivně starat o svou členskou základnu. „Chceme naplnit jeden ze závěrů našeho celorepublikového sněmu z roku 2007, ve kterém je uvedeno, že prioritou ČsOL je starost o prvo- a druhoválečné veterány s tím, že samozřejmě perspektiva péče o válečné veterány novodobé je ve vývojové fázi,“ řekl předseda Pavel Budínský.
Samotný projekt jeho hlavní úkoly a personální zabezpečení představil jeho výkonný ředitel Emil Cigánik. Za celý projekt odpovídá první místopředseda Jindřich Sitta. Čtyřčlenný tým z ústředí ČsOL bude řídit práci čtrnácti koordinátorů v jednotlivých krajích a ti spadají do skupiny celkem 44 terénních pracovníků. Navazují na svou dosavadní práci, tedy péči o 2 270 druhoválečných veteránů.
Všichni zúčastnění pracují s vědomím, že se zavázali ke splnění hlavních cílů projektu, k nimž především řadí pomoc válečným veteránům při plnohodnotném zapojení do života ve společnosti a zamezení jejich případnému sociálnímu vyloučení.
Jindřich Sitta také řekl: „Projekt je sice jen na dva roky. Je zkušební, ale my se budeme snažit, aby se osvědčil. Už proto, že se staráme sami o sebe.“
Navíc se ČsOL chce v nejbližší době pustit do práce na vytvoření databáze novodobých veteránů, tedy účastníků zahraničních misí a riskantních operací, jejichž sociální situace si vyžaduje neméně pozornosti, jako ta, která je dnes věnována druhoválečným veteránům. Pilotní projekt, na který chtějí legionáři získat peníze z dotací Evropské unie má zahrnovat asi tisíc novodobých veteránů, a ona analytický fáze bude trvat nejspíš tři měsíce.