Dana Zátopková: Dukla je moje srdeční záležitost

Autor: Ivana Roháčková, ASC Dukla

V neděli 19. září 2010 oslavila olympijská vítězka v hodu oštěpem, světová rekordmanka a jedna z největších postav českého sportu, Dana Zátopková, pořád plná elánu, usměvavá a vstřícná, 88 let.

Stále je svou přítomností na řadě atletických událostí a sportovních akcí ASC DUKLA inspirací pro všechny generace atletů, a to nejen v České republice. Jako host se účastní bezpočtu jednání, na nichž propaguje atletiku, armádní sportovce a životní styl vůbec. V letech 1960 – 1972 byla členkou ženské komise IAAF a získala nejvýznamnější ocenění IAAF. V roce 1988 jí byl udělen Olympijský řád. Je aktivní v olympijském hnutí, dlouhá léta je členkou předsednictva Českého klubu olympioniků. V roce 2003 převzala z rukou prezidenta státní vyznamenání Medaili Za zásluhy. Je držitelkou čestného Diplomu mezinárodního výboru pro fair play při UNESCO. Za svoji propagaci atletiky byla minulý rok vyhlášena národní vítězkou v projektu Evropské atletiky „Vedoucí žena roku“.

Své narozeniny letos oslavila na Moravě, kde již tradičně odstartovala atletický závod, letos 7. ročník Běhu rodným krajem Emila Zátopka. Až v úterý odpoledne jí tak mohli pogratulovat náměstek ministra obrany Michael Hrbata a za Duklu Imrich Bugár. „Dukla je moje srdeční záležitost a doufám, že se jí nikdy nikomu nepodaří zrušit,“ řekla Zátopková náměstku Hrbatovi.

Už před padesáti lety se v armádních družstvech připravovala k útoku na světové medaile i rekordy většina předních československých sportovců. Čtyři roky v dresu ÚDA (Ústřední dům armády), předchůdce dnešní Dukly, strávila i jedna z největších osobností našeho sportu - Dana Zátopková. Stala se světovou a evropskou rekordmankou v hodu oštěpem, držitelkou zlaté, bronzové i „bramborové“ medaile ze tří olympiád (1952 – 1960) a při své olympijské premiéře v Londýně (1948) byla sedmá na světě. Byla i dvojnásobnou mistryní Evropy, vytvořila 17 československých rekordů, reprezentovala republiku na 40 mezistátních utkáních. Je nezapomenutelnou osobností našeho i světového sportu.

Během své sportovní kariéry jste prošla řadou sportovních oddílů, jak vzpomínáte na roky v armádním dresu?

Moc a moc ráda. ÚDA i Armádní tělocvičný klub pro mne představovaly systém, pořádek, disciplínu a především krásnou příležitost konečně mít kde házet. Ženské složky začínaly v ÚDA v lednu 1953. To už jsem byla olympijskou vítězkou s neuvěřitelně amatérskými podmínkami. Do té doby jsem pracovala ve sportovním časopisu Ruch, což byl předchůdce Stadionu. Házet jsem běhala v polední pauze, od šéfredaktora jsem měla ještě půlhodinu navíc, na Štvanici. Na Spartě mě nechali házet jen podle lajn fotbalového stadionu a ještě to správce neviděl rád. Možnost přípravy v ÚDA - to pro mne bylo něco neskutečného. Mohla jsem házet na třech strahovských stadionech a nemusela trnout, že někoho zapíchnu.

Kdy jste ukončila sportovní kariéru?

Poslední závody jsem absolvovala 16. září 1961 v Brně na mezistátním utkání výkonem 52,41 metrů.

• Dana Zátopková byla, jak všichni vědí, manželkou legendárního běžce Emila Zátopka, ale že je spojovalo také několik stejných, významných dat, asi tuší málokdo. Narodili se ve stejný den i rok - v úterý 19. září 1922. Oba se stali olympijskými vítězi 24. července 1952, a jak vždy zdůrazňoval Emil Zátopek, stejný měli i den svatby - 24. října 1948. Emil byl ale asi o pět hodin starší. „Narodil se kolem druhé po půlnoci a já v až sedm, takže jsem ho musela poslouchat, protože byl starší, tudíž nikdy nebyl pod pantoflem,“ směje se Dana Zátopková.