Díky armádě zamíří v červenci další koně Převalského do Mongolska

Autor: Miroslav Šindelář

Na vojenském letišti v pražských Kbelích se v pondělí 31. března uskutečnila tisková konference Zoo Praha věnovaná projektu Návrat divokých koní.

Pozvání na ní přijali mongolská ministryně životního prostředí Oyun Sanjaasuren, náměstek ministra obrany Bohuslav Dvořák, náměstek ministra životního prostředí Jan Kříž, velitel Vzdušných sil AČR brigádní generál Libor Štefánik a ředitel Zoologické zahrady Praha Miroslav Bobek.

Ten v úvodu podtrhl, že projekt návratu koní Převalského je úspěšný především proto, že transport do jejich domoviny v Mongolsku zajišťují od roku 2011 příslušníci vzdušných sil české armády. „Transporty jsou možné pouze díky pochopení velení Armády České republiky a díky spolupráci armádních vzdušných sil," uvedl Miroslav Bobek. V rámci mezinárodního projektu, který vede Česká republika, se podařilo dopravit do Mongolska celkem dvanáct koní, kterým se narodila už dvě hříbata. Ta mají podle Bobka velmi vysokou šanci žít ve volné přírodě. 

Mongolská ministryně životního prostředí připomněla mnoholetou vynikající spolupráci mezi českým státem a Mongolskem. Řekla, že sedmnáct procent z celkové rozlohy země tvoří chráněné oblasti, národní parky. Jednou z nich je poušť Gobi B, kam zamíří koně z České republiky. Zdůraznila, že pomoc Česka nespočívá jen v transportu zvířat, ale také v tom, že z ní těží místní obyvatelé, pro něž vznikly nové pracovní možnosti a také se úspěšně rozvíjí spolupráce v dalších oblastech, především v oblasti geologické a hydrogeologické.

Náměstek ministra obrany Bohuslav Dvořák hovořil o připravenosti letců české armády dostát slibu kvalitní přepravy koní co nejblíže místu určení. Připomněl, že armádní letci s letounem CASA ze kbelské vojenské dopravní základny poprvé přistávali na zpevněné letištní ploše, ale další dva lety už byly s přistáním na nezpevněné ploše. Díky tomu měly posádky letounů jedinečnou šanci vyzkoušet si neopakovatelnou atmosféru přistání po mnohahodinovém letu. Také tato zkušenost prý přispěla k tomu, že si čeští piloti vedou velmi úspěšně v misi na Sinajském poloostrově.

Velitel armádních vzdušných sil generál Libor Štefánik upřesnil, že zřejmě počátkem letošního července budou tyto přepravy pokračovat. Souhlasil s ředitelem ZOO Praha, že transport koní je pro české vojenské letce i pražskou zoologickou zahradu vzájemně výhodnou záležitostí. „Ostatně 900 tisíc korun nám zahrada refunduje na přímé náklady dopravy a pro nás to je jedinečná možnost výcviku celých posádek letounů,“ konstatoval generál.

• Kůň, nazvaný po ruském cestovateli, generálmajorovi carské armády Nikolaji Michajlovičovi Prževalském, je jediným žijícím druhem divokého koně.

• Pražská zoologická zahrada, která otevřela své brány v září 1931, chová "převaláky" od srpna 1932. Prvními zvířaty byli hřebec Ali a klisna Minka, jejich vycpaná těla jsou dnes umístěna v hipologickém muzeu na zámku ve Slatiňanech. Zoo Praha se rychle zařadila mezi největší chovatele koní Převalského na světě, v roce 2011 ohlásila zahrada narození již 216.

• V roce 1959 uspořádala pražská zoo první mezinárodní sympozium na záchranu koně Převalského, byla pověřena vedením mezinárodní plemenné knihy tohoto extrémně ohroženého druhu, kterého měla zahrada dlouhá léta ve znaku. V roce 1988 se zoo Praha pod vedením ředitele Zdeňka Veselovského zapojila do mezinárodního projektu, který se snaží vrátit koně Převalského do jejich původního prostředí.

• První koně odjeli v roce 1988 do Číny, o čtyři roky později směřovaly dva transporty z Prahy do Mongolska. Mongolské stepi se staly novým domovem v Praze narozených koní i později, například v letech 1998 a 2000 odcestovala čtyři zvířata. Mezi lety 2011 a 2013 pak pražská zoo každoročně do Mongolska - sama ve své režii - odvezla po čtyřech koních.

• Ve středoasijských stepích, odkud pochází, byl předek domestikovaných koní ve volné přírodě naposledy spatřen koncem 60. let. Od roku 1988 se přírodovědci poměrně úspěšně snaží koně Převalského vysazovat zpět do přírody.

• Do tehdejšího Československa se první tři koně dostali začátkem 20. let minulého století zásluhou známého hipologa Františka Bílka, který první exempláře přivezl z německého Halle. Hřebci Alimu a klisně Mince (druhá klisna brzy po příjezdu uhynula) se do roku 1931 narodila čtyři hříbata, čímž začal úspěšný chov koní Převalského v ČR.

• Podsadité, hnědorezavé koníky s krátkou hřívou a tmavým pruhem na hřbetě objevil roku 1879 pro západní svět Nikolaj Prževalskij, po kterém druh dostal jméno. Kůň Převalského původně pravděpodobně žil v kamenitých stepích a polopouštích téměř celé střední Asie, na konci 19. století se však vyskytoval pouze v příhraničních oblastech Mongolska a Činy.

• Do konce 60. let 20. století byli tito koně kvůli lovu i ubývajícímu přirozenému prostředí téměř vyhubeni. V zajetí se ale poměrně úspěšně množí, a to nejen v Praze

• V ČR jsou k vidění i ve Slatiňanech nebo zoologických zahradách v Brně a Chomutově. Celkem v současnosti žije po celém světě zhruba 1900 koní Převalského, z toho asi 300 ve dvou národních parcích v Mongolsku. Všichni jsou potomky necelé desítky koní, chycených koncem 19. století ve volné přírodě.