Diskutujme víc o armádě, vyzývají tvůrci Bílé knihy veřejnost

Autor: (oha)

Nedostatek rovnocenných partnerů k diskuzi a nezájem veřejnosti o armádu jako takovou. I o tom nedávno diskutovali tvůrci Bílé knihy o obraně. Dokument, který zhodnotil stav ozbrojených sil a navrhl opatření ke zlepšení fungování resortu, brzy oslaví tři roky od svého vzniku a podle jeho autorů stále žije.

Od května 2011, kdy dokument schválila vláda, se podle představitelů resortu obrany podařilo řadu věcí prosadit. Funguje například střednědobý plán, resort obrany přijal cílově orientované rozpočtování a plánování a připravil největší změnu branné legislativy od konce 90. let. A spokojení jsou i vojáci. „Největší pozitivum pro nás vidím ve zhodnocení reálného stavu naší armády a nalezení možných směrů jejího dalšího rozvoje,“ říká 1. zástupce náčelníka generálního štábu generálmajor Miroslav Žižka.

Za zásadní považují autoři Bílé knihy zachování kontinuity. Tedy aby se v započatých změnách pokračovalo a „nesmetla“ je nová administrativa. „Bílou knihu jsme od začátku koncipovali jako skutečně odborný, expertní materiál, který je nadstranický a konsensuální,“ zdůrazňuje velvyslanec České republiky při NATO Jiří Šedivý, který komisi BKO předsedá. "Navíc řadu opatření lze uskutečnit pouze postupně, ve středně až dlouhodobém výhledu; jinak řečeno realizace BKO není sprint ale spíše maratón," dodává Šedivý.

Lidí, kteří chápou pojem kontinuita, ale není mnoho. To potvrzuje i náčelník Generálního štábu AČR generálporučík Petr Pavel. Komunita, jež se zajímá o obranu a bezpečnost, se podle jeho slov neustále zmenšuje a partnerů k diskusi ubývá. „Abychom mohli plánovat na deset let dopředu, potřebujeme mít informované protějšky. Ti, co se ale v problematice neorientují, budou vždy tíhnout ke krátkodobým řešením,“ konstatoval. Armáda se přitom bez dlouhodobých výhledů s přesahem dekády neobejde.

Dlouhodobá neinformovanost dělá vrásky i bývalému ministru obrany Luboši Dobrovskému. Nejen podle něj by „sebevědomí vojenští odborníci a politici“ měli o armádě začít víc mluvit. „Podle mého názoru politici bezpečnost této země výrazně zanedbávali a vlády nevěnovaly dostatečnou pozornost výstavbě ozbrojených sil,“ tvrdí. Ačkoliv se tristní stav pomalu napravuje, představy některých lidí o tom, k čemu armádu máme, nezbytnost takové debaty jen potvrzují. „Máme ji k tomu, aby bránila naše zájmy, které jsou ohroženy zvenčí a nemáme ji proto, aby se z ní stal záchranný sbor. Ten tu máme, je vysoce kvalifikovaný, dostatečně početný a máme tu i zákon, za jakých okolností armáda nastupuje, aby tento sbor posílila,“ odmítá některé předvolební představy.

Podle Dobrovského je třeba veřejnosti zdůrazňovat, že obranu národních zájmů jsme schopni realizovat jen tehdy, když budeme neoddělitelnou součástí kolektivních spojeneckých obranných sil. „Znovu a znovu je potřeba tuto samozřejmou skutečnost zdůrazňovat a bavit se o ní.“ O úloze NATO a roli České republiky v ní chce mimochodem velvyslanec Jiří Šedivý hovořit s poslanci co nejdříve po ustavení sněmovny.

Vojáci čekají na nové zákony

Dalším z témat, o nichž tvůrci BKO diskutovali, byla také nová branná legislativa. Ta, jak nedávno vysvětlil ministr obrany na Žofínském fóru, vytváří podmínky pro realizaci vitálních změn například v oblasti kariér. „To by mělo vést dlouhodobě ke stabilizaci personálu, umožní efektivnější přístup k obraně státu apod.,“ uvedl před několika týdny Vlastimil Picek.

Balíček zákonů, k nimž patří například velká novela zákona o vojácích z povolání, novela o ozbrojených silách, návrh zákona o vojácích v záloze či novela o válečných veteránech, je nyní k projednání v legislativní radě vlády. Očekává se, že ho vláda projedná krátce po volbách, pak nová legislativa zamíří do sněmovny. Vojáci přitom stojí o to, aby předložené zákony byly schváleny co nejdříve. „Snažíme se to dotáhnout do konce. Zákony jsou klíčové a provázané,“ uvedl František Šulc, ředitel Kabinetu ministra obrany. Potřebu novelizace potvrdil i generál Miroslav Žižka: „Například novela zákona o vojácích z povolání předpokládá zavedení transparentního kariérního růstu a platového hodnocení vojáků.“

Bílá kniha žije!

Ačkoliv Bílá kniha brzy oslaví tři roky a debata kolem ní zvolnila, její tvůrci odmítají, že by šlo o mrtvý dokument. „Naopak, Bílá kniha o obraně žije!“ zdůrazňují. Žádná z politických stran ve svých předvolebních programech prý nechce obraně brát, což prý svědčí o tom, že se jim dokumentem podařilo upozornit na nejzákeřnější nemoc armády posledních let – nedostatek financí.

Resort obrany v letošním roce hospodařil se zhruba 42 miliardami korun, což představuje 1,08 % HDP. Jak nedávno upozornil náčelník Generálního štábu AČR generál Petr Pavel, už okolo hranice 1,5 % HDP nevyhnutelně dochází k degradaci schopností. „Na tento stav upozorňujeme delší dobu. Začíná se projevovat už v tomto roce, (bude) v příštím a následujících letech. Pokud nedojde k nějakému obratu, pak zcela jistě v následujících několika letech některé schopnosti zaniknou, některé druhy vojska budeme nuceni opustit,“ varoval Petr Pavel a upozornil, že tím samozřejmě dojde k výraznému propadu ve schopnostech zajistit obranu země.

Nehledě na předvolební sliby politických stran ale vojáci důvod k radosti nemají. Obranný rozpočet sice neklesá, podle Františka Šulce se ale situace nelepší. „Jde o stagnaci. Navíc nám narůstá vnitřní dluh,“ upozorňuje.