Dukla: 71. výročí krvavé bitvy, která otevřela bránu k domovu

Autor: Miroslav Šindelář

I letos přijeli na Slovensko uctít památku bojovníků od Dukly zástupci ministerstva obrany a veteránských organizací. Karpatsko-dukelská operace byla před 71 lety největší bitvou, které se kdy Češi a Slováci zúčastnili. Byla ale také velkým krveprolitím: zahynulo nebo zraněno bylo téměř šest tisíc Čechoslováků.

Pietního aktu na Dukle se za velkého zájmu slovenské veřejnosti zúčastnili slovenský prezident Andrej Kiska, předseda vlády Robert Fico a další. Ministerstvo obrany ČR zastupovali náměstkyně pro řízení sekce právní MO Alena Netolická a zástupce náčelníka Generálního štábu AČR – Inspektor AČR generálmajor Jaroslav Kocián. Nechyběli ani zahraniční hosté a přímí účastníci dramatických a urputných bojů, které se zde odehrávaly před jednasedmdesáti lety.

Památku spolubojovníků, kteří zde v nelehkých bojích položili životy, přijeli uctít také zástupci Československé obce legionářské a Českého svazu bojovníků za svobodu: brigádní generál v. v. Miloslav Masopust, plukovník v. v. Václav Kuchyňka či válečný veterán Bohuslav Andrš.

Svištící kulky nad hlavami se generálu Masopustovi vybavují dodnes

Brigádnímu generálovi Miloslavu Masopustovi se na pietních místech v Dukelském průsmyku vybavily živě události, které jsou dnes nejen historiky různě hodnoceny. „Potom, co jsme se s mými samopalníky schovali při útoku za tanky Rudé armády, jsme narazili navečer na silnou nacistickou obranu. Její vojáci byli zakopáni v pro ně výhodném postavení. Však nám také hned zničili tři tanky a my se museli stáhnout. Večer za námi dorazil celý náš prapor vedený plukovníkem Klapálkem, který zpočátku nechtěl věřit, že proti nám, a tak blízko, stojí nepřítel. Až střelba svištících světelných kulek z nepřátelské strany kopce ho přesvědčila o tom, co jsem mu říkal.“

Přiznal, že se dostal i do situace, kdy sám musel střelbou nad hlavami svých vojáků, kteří propadli panice po minometném přepadu nacistů, zastavit jejich útěk z boje. To vše dokresluje fakt, že boje na Dukle patřily k těm nejsložitějším. Ostatně smrt v nehostinném horském terénu nalezlo na 19 tisíc sovětských vojáků. Zároveň padlo 1046 příslušníků 1. československého armádního sboru, více než 4 500 jich bylo raněno a sbor přišel o mnoho zkušených velitelů.

Uctění památky generála Ludvíka Svobody

Hosté pietního setkání uctili také památku legendárního velitele, pozdějšího prezidenta Československa armádního generála Ludvíka Svobody, jehož socha v nadživotní velikosti stojí v nedalekém městě Svidníku. Zde náměstkyně Alena Netolická v projevu uvedla: „Dukla, symbol boje proti nacismu a svorník česko-slovenského bratrství, žije v historické paměti našich národů. Skláníme se před statečností těch, kteří kdysi stáli před Duklou a nebáli se rozehrát svou partii se smrtí. Jejich jména, to jsou jména skutečných hrdinů. Nesmíme na ně zapomenout.“

Pietní akt připomínky bojů v Dukelském průsmyku byl zakončen u památníku sovětské armády nedaleko Svidníku. Zde je v hromadných hrobech pochováno více než pět tisíc vojáků.