Elitní jednotka je v Prostějově už 50 let. Spolupráci s městem si pochvaluje

Autor: Olga Haladová

601. skupina speciálních sil si letos připomíná padesát let od chvíle, kdy se její předchůdci – příslušníci 22. výsadkové brigády – přestěhovali ze slovenského Prešova do Prostějova.

Oslavy jsou podle velitele této elitní jednotky podplukovníka Karla Řehky především poděkováním městu a jeho občanům.

Oslavy, které připomenou nejen historii, ale i současnost vojenského útvaru 8280, vyvrcholí ve čtvrtek 9. prosince 2010 ve 13 hodin na prostějovském náměstí T. G. Masaryka. Akce, kterou společně připravili příslušníci 601. skupiny speciálních sil a město Prostějov, má být podle podplukovníka Řehky v prvé řadě poděkováním místním za to, že vojáky mezi sebe před půl stoletím přijali a dodnes s nimi žijí v přátelském vztahu. Význam události dále podtrhuje i fakt, že záštitu nad celou akcí osobně převzali starosta města Prostějov pan Miroslav Pišťák a nadřízený jednotky ředitel Vojenského zpravodajství generálporučík Ondrej Páleník.

„Spolupráce našeho útvaru s městem je nadstandardní, kdykoliv jsme potřebovali pomoci, vždy jsme měli cestu na radnici otevřenou. Město a jeho představitelé, které vnímám víc jako naše kolegy a přátele, nás vždy maximálně podporovali,“ pochvaluje si spolupráci Karel Řehka s tím, že výjimečný vztah se podařil vybudovat především jeho předchůdcům, generálporučíku Ondreji Páleníkovi a brigádnímu generálovi Milanu Kovandovi.

Tak, jako Prostějov podporuje své vojáky, stejně vstřícně se snaží vůči městu a jeho občanům vystupovat i příslušníci 601. skupiny speciálních sil. „Spolupracujeme například s místním dětským domovem, pro který každoročně pořádáme vánoční sbírku a besídku nebo pomáháme při organizaci Festivalu postižených dětí a mládeže na přehradě Plumlov,“ říká a zdůrazňuje, že díky mnoha akcím, které město a útvar připravují společně, mají místní šanci poznat i druhou tvář svých vojáků. „Je pro nás důležité, aby nás lidé nevnímali jen jako bojovníky, ale také jako ty, kteří chtějí a umějí dělat i jiné užitečné věci.“

Zatímco obyvatelé jiných měst s vojenskou posádkou mají během roku desítky příležitostí, kdy se mohou s vojáky setkat a promluvit, prostějovští takovou možnost nemají. Kvůli utajení nepořádají příslušníci 601. skupiny speciálních sil nástupy na náměstí po návratech z mise, jednotka běžně nezve ani na takzvané dny otevřených dveří. „Světu se úplně neotevíráme. Z povahy věci ani nemůžeme. Na druhou stranu tam, kde to jde, se snažíme veřejnost informovat – například prostřednictvím našich webových stránek. Právě chystané oslavy devátého prosince vnímáme jako další možnost říct lidem, co všechno děláme a že na nás mohou být hrdí,“ říká podplukovník Řehka.

I přesto, že ani tentokrát jednotka své vojáky – až na jednotlivce – neukáže, mají se lidé na co těšit. Uvidí ukázky automobilové techniky, zbraní a speciální výstroje, kterou příslušníci 601. skupiny speciálních sil používají v misích. Na programu jsou také filmové projekce a fotografie z bojových operací. Pokud vyjde počasí, je připravený i přelet techniky a seskok parašutistů z Dukly. Celou akci pak symbolicky zahájí křest a autogramiáda knihy vojenského historika Eduarda Stehlíka „Dum Spiro Spero“, což je motto jednotky, a znamená Dokud dýchám, doufám. „Publikace je unikátní tím, že jde o první knihu vyloženě o naší jednotce. Čtenáři v ní najdou jak celou historii našeho útvaru, tak i současnost, nechybí ani osobní zážitky vojáků z novodobých operací a různých akcí,“ prozrazuje Řehka a dodává, že kniha, která obsahuje také desítky fotografií z výcviku i boje, bude běžně k dostání i v knihkupectvích.

• 601. skupina speciálních sil se může pochlubit dlouhou a bohatou tradicí přímo navazující na čs. parašutisty vysazované během 2. světové války do okupovaného Československa. Je také pokračovatelem prvních výsadkových jednotek, které vznikly po druhé světové válce, a to pěšího (výsadkového) praporu 71, především ale 22. výsadkové brigády.
• Rozkazem náčelníka Generálního štábu z 11. dubna 1960 se v létě toho roku přemístila 22. výsadková brigáda, pod velením plukovníka Františka Mansfelda, z východoslovenského Prešova na střední Moravu, do kasáren bývalého prostějovského Leteckého učiliště.
• Do příchodu sovětských vojsk v roce 1968 se 22. výsadková brigáda připravovala nejen na provádění hromadných výsadků v týlu nepřítele na podporu pozemních jednotek, ale i na schopnosti provádět hloubkový a speciální průzkum, diverzní činnost na území nepřítele za účelem ničení důležitých objektů a speciální vojenské techniky.
• Od roku 1969 byla 22. výsadková brigáda mnohokrát reorganizována i se změnou názvu. Charakter plnění úkolů se ale v zásadě neměnil. Výcvik se blížil skutečnému boji a každý voják se i po odchodu do civilu hrdě hlásil k příslušnosti k výsadkovému vojsku.
• Po roce 1989 se změnou politických poměrů dochází k prvním kontaktům a cvičením jednotky s obdobnými jednotkami ze západu a k 1. listopadu 1992 útvar po čtyřech desetiletích přišel o svůj tradiční název 22. výsadková brigáda a byl přejmenován na 6. speciální skupinu. Od té doby se šestka v odkrytém názvu útvaru objevuje dodnes.
• Příslušníci útvaru 8280 se na přelomu let 1990-1991 zúčastnili války v Perském zálivu, zapojili se do mírových operací na Balkáně a na základě svých úspěchů byla prostějovská rota speciálních sil v březnu 1999 vyčleněna jako první jednotka AČR pro potřeby sil rychlé reakce NATO. V červnu 1999 byla tato rota, pod vlajkou NATO, nasazena v Kosovu. Dále byli vojáci této elitní jednotky nasazeni v roce 2002 v Afghánistánu a o rok později v Kuvajtu a Iráku. Nejznámějším nasazením dnešní 601. skupiny speciálních sil generála Moravce je účast v bojové operaci Enduring Freedom v letech 2004, 2006, 2008-2009 na území Afghánistánu.