Francie chystá novou Bílou knihu, kvůli úsporám zvažuje omezit působení v misích

Autor: Olga Haladová

Francie dodnes patří k zemím s největším vojenským rozpočtem mezi státy NATO. I její ozbrojené síly ale musely kvůli dopadům ekonomické krize začít šetřit.

Poslední velikou reformou prošel obranný sektor po vydání Bílé knihy o obraně v roce 2008. Počet vojenských a civilních míst se snížil o 54 tisíc, došlo ke zrušení 82 vojenských jednotek včetně 11 leteckých základen. Protože ale Bílá kniha byla koncipována ještě před vypuknutím světové finanční krize, chystá nyní strategický odbor francouzského ministerstva obrany další vydání.

Michel Miraillet, ředitel odboru, minulý týden v Praze jednal s prvním náměstkem ministra obrany Jiřím Šedivým.

„Ekonomická krize měla samozřejmě obrovský dopad na armádní rozpočet. Je jisté, že se tato skutečnost odrazí i v nové Bílé knize, která bude představena po prezidentských volbách příští rok,“ konstatoval Miraillet. Paříž proto nyní analyzuje hrozby a diskutuje o prioritách, které by měl nový dokument odrážet.

Francouzi budou chystané změny bedlivě sledovat. Vysoký zájem veřejnosti o ozbrojené síly si země galského kohouta udržuje dodnes, problémy nemá armáda ani s nabíráním nových rekrutů. Profese vojáka z povolání má navíc vysoký kredit ve společnosti. „Nejhorší věc, která může nastat je, že se lidé o armádu přestanou zajímat. Zodpovědnost za obranu země přece nenese jen ministr, ale každý občan. A vidíme-li hrozby, jež nás obklopují, nemůžeme si dovolit být v klidu a o obranu se nezajímat,“ zdůraznil Miraillet.

Francouzské ozbrojené síly v současnosti čítají 250 tisíc příslušníků, z toho přibližně 30 tisíc jich slouží na stálých základnách mimo Francii, z nichž zhruba osm tisíc pak působí v zahraničních operacích pod vlajkou OSN, NATO a EU. V misi ISAF má Francie čtvrtý nejpočetnější kontingent, do konce tohoto roku ale plánuje z Afghánistánu stáhnout čtvrtinu, tedy asi tisícovku vojáků. A je jisté, že redukce či dokonce úplné zavření, se nevyhne ani dalším misím. Podle Michela Mirailleta zůstává otázkou, zda Francie bude právě kvůli úsporám moci udržet například 1500 vojáků na ostrově Réunion v Indickém oceánu a na dalších místech.

Škrty trápí Paříž také v oblasti modernizačních projektů. Většinu těžké techniky armáda pořizovala v 70. letech, dnes, po čtyřiceti letech služby, by ji potřebovala vyměnit za novou. Podle původního plánu z roku 2008 měl mít úřad na modernizaci k dispozici 377 miliard euro pro léta 2008-2014, kvůli krizi ale armáda dostane o 20 – 30 miliard méně. Jednou z cest, jak se s nedostatkem peněz vyrovnat, je sdílet schopnosti a kapacity. V listopadu 2010 proto Francie a Velká Británie podepsaly dohodu v oblasti vojenské spolupráce. Podle Mirailleta jde o pozitivní krok. „Neočekáváme samozřejmě, že se výsledky dostaví okamžitě, je to záležitost příštích řádově deseti let. Ale obzvlášť v dnešní době je to velice užitečná věc.“