Gabčík s Kubišem tentokrát útočili v Lešanech, ne v Praze 8

Autor: Andrej Halada

Další díl televizní série o atentátu na Reinharda Heydricha se natáčel ve Vojenském muzeu v Lešanech, kde také vznikla nápodoba zatáčky, ve které parašutisté zaútočili.

Série čtyřiceti čtyř dokumentárních pořadů nazvaná Heydrich – konečné řešení patří už od loňského podzimu ke stálicím programu ČT2. V premiéře je jednotlivým dílům vyhrazena vždy neděle od 20.00 Ve zhruba půlhodinových snímcích se tvůrci vracejí do let 1941 a 1942 a pečlivě odhalují veškerá fakta a rekonstruují okolnosti, které vedly k přípravě a uskutečnění atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Na dílech přitom spolupracují jako odborní poradci i pracovníci Vojenského historického ústavu Praha.

Nedávno se také v prostorách Vojenského technického muzea Lešany natáčel snad nejdůležitější díl celé série: rekonstrukce samotného atentátu. Tedy těch okamžiků, kdy parašutisté Josef Gabčík s Janem Kubišem stáli v ostré zatáčce v Praze-Libni připraveni zaútočit a kde také atentát skutečně provedli. Tento díl, v pořadí třicátý devátý, také poběží na obrazovkách České televize již tuto neděli, 27. května ve 20.00, na programu ČT2.

Tehdejší ulice Kirchmayerova a na ní navazující V Holešovičkách už ve své podobě z roku 1942 neexistuje, změnila se po výstavbě složité mimoúrovňové křižovatky. Pokud tedy chtějí filmaři točit inkriminovanou scénu pro hraný film, musí si najít jiné místo, které bude jejich potřebám vyhovovat. Toto místo našel štáb ČT právě v Lešanech. V zadní části zdejšího areálu VTM se jedna ze silnic stáčí v ostrém úhlu dolů doprava, navíc je zde také ještě kamenná dlažba, nikoli asfaltová. V zatáčce filmaři jen dobudovali kulisu v podobě plotu, který dělil chodník od zahrady jednoho z domů v zatáčce.

Série Heydrich – konečné řešení je sice dokumentární, ale využívá i některé prvky z hraného filmu. A právě oněch pověstných „dvacet sekund“ atentátu je v dokumentu zobrazeno v hrané scénce. Pro ni byl připraven i skutečný Mercedes-Benz 320, tedy stejný typ, s jakým jel 27. května 1942 i Heydrich. Nešlo o konkrétní Heydrichovo auto, jehož osud není dodnes objasněn. Vůz pro natáčení byl zapůjčen ze soukromé sbírky autoveteránů. Vedle automobilu účinkovali ve scénce i dva herci, kteří byli oblečeni v dobových kostýmech a byli vybráni i tak, aby připomínali Gabčíka s Kubišem v tehdejší době. K dispozici měli původní samopal Sten Mk. II a repliku bomby, kterou Kubiš na Heydrichovo auto hodil. Celá scéna se natáčela v Lešanech za odlišného počasí než jaké panovalo v roce 1942. Tehdy bylo hezky, zatímco v den natáčení vydatně pršelo. I proto se ve filmu objeví Heydrichův mercedes nikoli se staženou střechou, ale zakrytý.

Ve snímku vystupuje za Vojenský historický ústav Praha historik Eduard Stehlík, který uvažuje například o možném psychologickém rozpoložení obou vojáků-atentátníků ve vypjatém okamžiku. Ale také o tom, jakým způsobem se lišila tehdejší příprava na speciální akci od dnešního výcviku zvláštních vojenských jednotek. O samopalu Sten Mk. II pak hovoří Stehlíkův kolega z VHÚ, kurátor Jan Skramoušský. Ve filmu také vystupují historici Jaroslav Čvančara a Vojtěch Šustek. Režisérem celého snímku je Václav Křístek.