Generál Baloun diskutoval o Sýrii

Autor: redakce, J. Synáčková, Člověk v tísni, foto: M. Čejková

Festival Jeden svět pořádaný organizací Člověk v tísni se dá považovat již za tradiční. A nejenom festival, i debaty s experty, které následují po promítnutí jednotlivých filmů a v jejichž rámci mají možnost diváci klást dotazy a dozvědět se tak více o dané problematice, ať už se týká lidských práv, válečných konfliktů a podobně.

Letos se festival uskutečnil s podtitulem „Hledání domova“. Jedním z hostů debaty po dokumentárním filmu Domy bez dveří byl i první zástupce náčelníka Generálního štábu generál Jiří Baloun. Více než hodinu odpovídal spolu s analytičkou z výzkumného centra AMO Zorou Hesovou a vedoucím syrské mise Člověka v tísni Tomášem Kociánem na dotazy moderátorky Terezy Kručinské a diváků v sále.

Film Domy bez dveří natočil mladý režisér syrsko-arménského původu Avo Kaprealian v syrském Aleppu, které bylo svědkem nejničivějších bojů mezi vládními vojsky a syrskou opozicí. Tento hodinu a půl dlouhý dokument je unikátní v tom, že byl v zásadě celý několik let točený z balkonu bytu rodičů režiséra.

Hlavním tématem následné debaty bylo samozřejmě aktuální stahování ruských sil ze Sýrie, kořeny konfliktu a role jednotlivých hráčů. Generál Jiří Baloun popisoval z vojenského pohledu jednak účast Ruska, jehož letectvo poskytlo podporu vládním jednotkám a tím vytvořilo výhodnější pozici pro Bašára Asada pro vyjednávání, ale také komplexitu prostředí v Sýrii a různorodé zájmy státních i nestátních aktérů, kteří se postupně do konfliktu vložili.

Všichni diskutující se shodli na tom, že konflikt v Sýrii nemá a neměl jednoduché řešení. Podle Zory Hesové byly tři momenty, které mohly v průběhu několika posledních let válku zastavit, nicméně se tak nestalo ať už kvůli Rusku a Číně (zablokování rezoluce v Radě bezpečnosti OSN), či neochotě intervenovat, i přes tvrdá prohlášení, po použití chemických látek. Nyní je Sýrie asi nejblíže míru za poslední léta, nicméně ještě zbývá vyřešit mnohé – od politických otázek přes roli jednotlivých skupin, přes roli Kurdů, vytlačení příslušníků takzvaného Islámského státu a dalších teroristických skupin až po vztahy některých zemí v oblasti, pro které je Sýrie zástupným konfliktem, jako jsou Írán či Saúdská Arábie.