Gripeny budou střežit české nebe i nadále

Autor: Pavel Lang, Foto a video: Jan Kouba

Důležitý záměr Ministerstva obrany České republiky se podařilo naplnit. V pátek 16. května 2014 v 15:32 byl na čáslavské základně taktického letectva podepsán dodatek ke smlouvě o pokračování pronájmu letounů JAS-39C/D Gripen ve Vzdušných silách Armády České republiky.

Vyjednávání se švédskou stranou o prodloužení pronájmu víceúčelových nadzvukových bojových letounů JAS-39 Gripen trvalo přesně dva roky. Začalo v březnu 2012 a skončilo 12. března 2014, kdy vláda České republiky dodatek smlouvy o pronájmu schválila. Klíčovým faktorem je, že kontrakt charakterizují tři pozitivní parametry, a to delší doba pronájmu (2015 – 2027), nižší cena (celkem 16,4 mld. Kč při ročních splátkách cca 1,3 miliardy Kč) a průběžná modernizace letounu po celou dobu kontraktu (například systém brýlí pro noční vidění, alianční systém přenosu dat ve formátu Link-16, utajené hlasové spojení Crypto Voice, působení proti pozemním cílům řízenou i neřízenou municí). V dodatku jsou rovněž uvedeny požadavky na výcvik technického a létajícího personálu (švédská strana mimo jiné vycvičí 90 specialistů ILS a 25 pilotů). Česká republika může uplatnit opci na další dva roky pronájmu letounů Gripen, a to až do roku 2029.

Slavnostního podpisu dokumentu se zúčastnili vrcholní představitelé ministerstev obrany, armád a vzdušných sil jak České republiky, tak Švédského království. Za českou stranu to byli ministr obrany Martin Stropnický, náčelník Generálního štábu AČR armádní generál Petr Pavel a velitel vzdušných sil brigádní generál Libor Štefánik. Švédsko reprezentovali státní tajemník MO Carl von der Esch a velitel vzdušných sil generálmajor Majgen Michael Bydén. Po jejich vystoupeních dodatek ke smlouvě o pronájmu letounů Gripen podepsali náměstek ministra obrany pro obranné akvizice Bohuslav Dvořák a ředitel Defence and Security Export Agency Ulf Hammarström.

„Udržení schopnosti nadzvukového letectva při ochraně vzdušného prostoru České republiky patří k základním znakům státní suverenity. Rád bych ocenil korektní, konstruktivní a věcný přístup našich švédských partnerů k jednání. Letouny JAS-39 Gripen jsou pro Vzdušné síly Armády České republiky tou nejlepší volbou,“ řekl ministr obrany Martin Stropnický.

Za vítězství zdravého rozumu a odpovědnosti považuje podpis dodatku o prodloužení pronájmu letounů JAS-39 Gripen armádní generál Petr Pavel. „Pokud chceme být našim aliančním kolegům rovnocennými partnery, musíme mít také odpovídajícím způsobem vybavenou techniku. Pořízení nových systému ke zvýšení operačních schopností gripenů je progresivním krokem, jak toho dosáhnout,“ konstatoval generál Pavel.

Je třeba připomenout také milníky mající spojitost se zavedením víceúčelových nadzvukových bojových letounů JAS-39 Gripen do výzbroje Vzdušných sil Armády České republiky.

Gripen byl pro české vojenské letectvo vybrán vlastně dvakrát. Poprvé tomu bylo v roce 2001, kdy zvítězilo konsorcium BAE Systems-Saab ve výběrovém řízení s nabídkou čtyřiadvaceti letounů JAS-39 Gripen za 60,2 miliard Kč, když všechny ostatní firmy a konsorcia z výběrového řízení postupně odstoupily. Smlouvu pak v dubnu 2002 schválila vláda ČR, ale příslušný zákon o financování této zakázky byl zamítnut senátem a poslanecká sněmovna ho nepřehlasovala.

Následným krokem bylo usnesení vlády č. 686 z 9. července 2003, jímž byl schválen návrh opatření k dopracování Koncepce výstavby Vzdušných sil Armády ČR. Na základě tohoto usnesení bylo ministru obrany uloženo zaslat žádost o předložení studie proveditelnosti vládám Belgie, Francie, Kanady, Nizozemska, Turecka, Spojených států amerických, Spolkové republiky Německo a Švédska, a do 30. listopadu 2003 provést jejich vyhodnocení a zpracovat návrh dalšího postupu v pořízení nadzvukového letounu. Dvacátého listopadu téhož roku vláda rozhodla, že pořízení nadzvukového letounu je strategickou zakázkou a pro posouzení a vyhodnocení nabídek jmenovala meziresortní komisi. V jejím doporučení byla jako nejlepší nabídka Švédského království na desetiletý pronájem čtrnácti nově vyrobených letounů Gripen ve verzi JAS-39C/D.

Začalo intenzivní vyjednávání české a švédské strany. Ta dopadla úspěšně a 14. června 2004 podepsali na Ministerstvu obrany ČR tehdejší ministr obrany Miroslav Kostelka se svou švédskou resortní kolegyní Leni Björklund příslušné dokumenty. Jednalo se o Memorandum o porozumění mezi vládou České republiky a vládou Švédského království (umožňuje použití letounu pro obranu ČR ve válce i v míru, pro plnění závazků vyplývajících z členství ČR v NATO, pro další operace v souladu s principy Charty OSN a pro účast na vojenských cvičeních, výstavách a leteckých přehlídkách), Smlouvu mezi Ministerstvem obrany ČR a Švédskou správou materiálu pro obranu (týká se pronájmu letounů, systému podpory a poskytnutí souvisejících služeb) a Smlouvu o programu průmyslové spolupráce (takzvané offsetové programy v hodnotě 130 procent hodnoty kontraktu). Cena kontraktu činila 19,650 miliardy Kč, včetně nákladů na dodatečný výcvik létajícího a pozemního personálu v hodnotě 150 milionů korun. Pronájem komplexního systému JAS-39 Gripen (12 jednomístných letounů verze C a 2 dvoumístné letouny verze D) začal ode dne přejímky prvního stroje v dubnu 2005 a skončí 30. září 2015.

V pondělí 18. dubna 2005 krátce po jedenácté hodině se kola podvozku prvního letounu JAS-39C Gripen s nepřehlédnutelnými českými znaky a nápisy CZECH AIR FORCE dotkla vzletové a přistávací dráhy čáslavského letiště. Poté postupně přistálo dalších pět strojů. O osm dnů později byly gripeny slavnostně zařazeny do výzbroje Armády České republiky.

Dalšími dny, které se významným způsobem zapsaly do historie českého vojenského letectva a Armády ČR, se staly první a dvanáctý červenec 2005. Od 1. 7. 2005 převzaly ochranu vzdušného prostoru České republiky v rámci aliančního systému NATINADS (NATO Integrated Air Defence System), v současnosti NATINAMDS (NATO Integrated Air and Missile Defence System), víceúčelové bojové letouny JAS-39C. Převzaly tak pomyslnou štafetu po strojích MiG-21MF, které dvanáctého července 2005 definitivně ukončily svoji službu v československém vojenském letectvu, a poslední z nich odlétly z 21. základny taktického letectva Čáslav.