
Ředitel Krajského vojenského velitelství v Českých Budějovicích plukovník gšt. Vladimír Pešek
Obrázek x z y
22.7.2013
Organizační změny, které vycházejí z Bílé knihy a byly naplánovány na začátek letošních letních prázdnin, tedy k 1.červenci, se dotkly také krajských vojenských velitelství.
Nejinak tomu je i v případě Krajského vojenského velitelství v Českých Budějovicích. Jeho ředitel plukovník gšt. Vladimír Pešek k tomu uvedl: „Máme za sebou reorganizaci, v jejímž důsledku jsme počty snížili o třetinu a v současné době je nás na plnění úkolů osmnáct. Naše správní agenda, tak jako snad u všech krajských velitelství, není zrovna malá.“
Připomněl, že krajské vojenské velitelství je správním úřadem zajišťujícím plnění úkolů obrany ČR v souladu se Zákonem č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany ČR a Zákon č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon). Dá se to zjednodušeně chápat jako poskytování služeb široké veřejnosti v souvislosti se vším, co se týká branné povinnosti. Velitelství eviduje všechny vojáky v záloze na území kraje - tedy občany, kteří již nějakým způsobem plnili či plní brannou povinnost, a to od počátku daného odvodem až po vyřazení z evidence.
Paleta činnosti správních úkonů je velmi pestrá. Pracovníci velitelství vydávají nejrůznější potvrzení. Počínaje tím, kterým třeba uchazeč o zaměstnání dokládá, že absolvoval vojenskou službu, přes vyřazení z evidence a konče právě potvrzením o délce započítané vojenské služby při žádosti o starobní důchod.
„Víte, ono se často zapomíná na fakt, že obrana republiky není věcí jen profesionální Armády České republiky, ale věcí každého občana, tedy že stále platí všeobecná branná povinnost, která se nevztahuje jen na mužskou populaci, ale také na ženy. Povědomí o tom, že stále platí i po zániku povinnosti vykonat základní vojenskou službu, právě branná povinnost spojená s přípravou na obranu státu a v případě ohrožení nastoupit vojenskou službu, se snažíme zvyšovat i při našich jednáních se starosty obcí, školskými úřady a orgány místní samosprávy. Samozřejmě tím, že nám na jedné straně ubyla práce s náborem, protože tento je nyní v gesci Agentury personalistiky a u nás jsou tři pracovníci, kteří zabezpečují pouze administrativní proces, přišli jsme na straně druhé o možnost více ovlivnit veřejné povědomí o tom, že stále platí příprava oné povinné zálohy,“ podtrhl plukovník Pešek.
Hovořil i o tom, že ke zvyšování branného vědomí využívají pracovníci krajského velitelství i cvičná odvodní řízení. Ta se konají po dohodě s krajským úřadem třikrát do roka a vojáci při odvodech prověřují připravenost hlavně obcí s rozšířenou pravomocí na tuto činnost.
Potvrdil, že odpovědní pracovníci velitelství prověřují vše do nejmenších detailů a že se cvičných odvodů účastní dvacet až třicet dobrovolníků, kteří procházejí všemi etapami odvodního řízení, tedy se všemi náležitostmi, včetně lékařské prohlídky a evidenční kontroly.
Ředitel českobudějovického velitelství uvedl, že se snížením počtu pracovníků jeho úřadu je úloha ovlivňovat veřejné mínění směrem k naplňování branného povědomí dost omezena.
Když přišla řeč na aktivní zálohu, ředitel pookřál. Jihočeši se mohou pochlubit, že vojáci aktivní zálohy si v kraji za dobu své činnosti získali velmi dobré renomé.
Naposledy byli hodně vidět při letošních červnových záplavách. Aktivní záložáci, což jsou nadšenci, kteří se neváhají v době svého volna připravovat na obranu vlasti, bez povolávacího rozkazu a bez nároku na odměnu nastoupili, aby pomohli svým spoluobčanům. Třicet dobrovolníků z pěší roty, která působí při českobudějovickém velitelství spolu s patnácti profesionály stavělo protipovodňové zábrany na pravém břehu Vltavy v krajském městě.
Další z hlavních činností, které jsou , jak se říká na očích veřejnosti, je péče o lidi, kteří už jsou mimo aktivní službu. Zdejší „kávévéčko“ má ve své evidenci na 3000 vojenských důchodců, 36 veteránů z 2. světové války a do evidence se přihlásilo něco přes 300 novodobých válečných veteránů. Své kanceláře zde mají i další organizace spojené s vojenskou činností, jako jsou příslušníci Československé obce legionářské, Svazu PTP, Svazu bojovníků za svobodu či Vojenského sdružení rehabilitovaných.
Ti všichni by ale od počátku příštího roku měli přejít pod péči odboru pro válečné veterány Ministerstva obrany ČR v Praze. „Myslím si, že tito veteráni se většinou budou dále obracet na nás, a my je přece nemůžeme odbýt tím, že si mají zavolat do Prahy nebo tam dokonce dojet. To nejde, abychom vyvěsili ceduli na vrátnici, že už nám takzvaně nepatří. Ti lidé si na naši pomoc zvykli a my nechceme přijít o důvěru, kterou k nám mají.“
S touto argumentací nelze než souhlasit. Na druhou stranu nelze přehlédnout, že lidé ubyli a úkoly zůstaly.
Přesto si chtějí českobudějovičtí s úkoly poradit tak, aby i nadále měl jejich úřad mezi veřejností dobrý zvuk a občané příliš nepoznali fakt, že došlo k razantnímu snížení počtu pracovníků krajského velitelství.