Jak dál v Afghánistánu?

Autor: Martin Koller

V pondělí 4. června se na půdě Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR uskutečnil seminář Česká republika a Afghánistán, který pořádala společně ministerstva obrany a zahraničních věcí. Vystoupila na něm, mimo jiné, řada odborníků, kteří se účastnili, případně účastní misí v Afghánistánu. Jejich vystoupení byla zdrojem zajímavých informací.

Podle prvního náměstka ministra zahraničních věcí Jiřího Schneidera je třeba důstojně završit rekonstrukci a investici do budoucna. Musíme rozhodnout, do kterých oblastí přesunout těžiště aktivit a rozvoj další spolupráce. Spolupráce vojenské a civilní části provinčního rekonstrukčního týmu se ukázala jako přínosná a úspěšná. Naše podpora Afghánistánu bude pokračovat i po roce 2014.

První náměstek ministra obrany Jiří Šedivý uvedl, že Afghánistán je zahraniční prioritou NATO i naší republiky. Je třeba zabránit tomu, aby se tato země stala do budoucna opět základnou mezinárodního terorismu. Mise v Afghánistánu je naším příspěvkem k bezpečnosti států NATO. V roce 2013 předpokládáme kontingent v počtu 540 osob včetně vrtulníkové jednotky. Tento počet by měl do konce roku 2014 poklesnout na 170 osob. V následujících letech by naši vojáci měli působit pouze jako výcvikové týmy, nanejvýš kolem 150 vojáků.

Zástupce náčelníka Generálního štábu AČR – ředitel společného operačního centra MO generálmajor Aleš Opata zdůraznil, že naše armáda podporuje pět základních pilířů převzetí moci afghánskou vládou. Jsou to eliminace povstalců, legitimita státní moci, výstavba afghánské armády a policie, nasazení a zkušenosti příslušníků ISAF a efektivní civilní politika. Pro AČR představuje výcvik afghánských bezpečnostních sil klíčový úkol. Naše armáda získává v Afghánistánu zkušenosti z hlediska nasazení pozemních sil, vzdušných sil a transportu na velkou vzdálenost. Výsledkem je i schopnost zkvalitňování přípravy na operace a rozvoj schopnosti rozhodování u velitelů nižších stupňů.

Podle velvyslance ČR v Afghánistánu Petra Pelze naše země mají s výjimkou náboženství podobnou historii a podobné historické zkušenosti, jelikož obě leží na průsečíku zájmů velmocí. Naše republika má mezi Afghánci dobré jméno, které si vybudovala od šedesátých let minulého století. Řada Afghánců oceňuje československý postoj v roce 1968.

Bývalý politický poradce nejvyššího civilního představitele NATO v ISAF Michal Švéda konstatoval, že předávání odpovědnosti za bezpečnost má několik fází. Z územního hlediska má ke každé oblasti konečné slovo prezident Karzáí. Náklady na udržitelnost afghánských bezpečnostních sil po roce 2014 jsou odhadovány na čtyři miliardy dolarůů o tuto sumu by se mělo podělit širší mezinárodní společenství a nejen NATO. Až devadesát procent Afghánců nechce návrat vlády Talibanu. Afghánští vojáci jsou hrdí, že mohou bránit vlast a dezerce jsou spíše vyjímečné.

Podplukovník Ladislav Švejda, velitel 1. jednotky AČR – OMLT (Operational Mentoring and Liaison Team), zmínil, že kolem osmdesáti procent afghánských branců je negramotných. Voják nabývá schopnost výcvikem a bojovým nasazením, přičemž za šest měsíců intenzivního výcviku jsou afghánští vojáci schopni zajistit bezpečnost místního obyvatelstva. Společná činnost s vojáky ANA (Afghánská národní armáda) vytváří velkou psychickou zátěž. S příslušníky ANA máme vesměs dobré zkušenosti.

Zvláštní zmocněnkyně MZV pro Afghánistán a Pákistán Ester Lauferová uvedla, že hlavní problémy Afghánistánu jsou chudoba, korupce a střety zájmů okolních zemí. V zahraničí se nalézá kolem osmi milionů afghánských uprchlíků. Stabilizace Afghánistánu je důležitá pro stabilitu v regionu a má vliv i na bezpečnost v Evropě. Civilní složka našeho týmu PRT dosahuje úspěchů především v oblastech školství a zemědělství. Činnost PRT bude ukončena v příštím roce.