Jak získávala za první republiky čs. vojenská rozvědka tajné informace o nacistech?

Autor: Andrej Halada

V minulých dnech bylo v budově Žižkovského armádního muzea předáno do Vojenského ústředního archivu více než osm stovek položek, které dokumentují práci československého zpravodajství především ve třicátých letech 20. století.

Meziválečné Československo nepatřilo mezi vojenské velmoci, přesto dokázalo vyvinout výkonný systém získávání informací o politické i vojenské situaci v různých evropských zemích. Tehdejší zpravodajství sice nemohlo z různých důvodů využívat zdrojů, jež měly blízko k rozhodujícím vojenským a politickým složkám potenciálních nepřátel, ale z nižších organizačních úrovní armád a vnitřního aparátu zájmových států se mu podařilo čerpat velké množství informací. Úspěšnost československého vojenského zpravodajství potvrzuje i zájem spřátelených armád o spolupráci - především spojenecká Francie od roku 1933 systematicky konfrontovala svá zjištění s poznatky čs. branné moci.

Primární písemné prameny dokumentující práci čs. vojenského zpravodajství z let 1918–1939 se bohužel nezachovaly v úplnosti. Postihlo je několik vln skartací. První se uskutečnila v květnu 1938, další v době zářijové mobilizace. K nejrozsáhlejší skartaci došlo v noci ze 14. na 15. března 1939. Materiály, které nepodlehly ničení, se také ihned staly předmětem zájmu nacistů. Ti se jejich prostřednictvím snažili odhalit členy čs. agenturní sítě, která pracovala proti Německu. Části písemností, jež přečkaly 2. světovou válku, pak zabavila a odvezla Rudá armáda; na území bývalého SSSR se nacházejí dodnes. Z původní zpravodajské agendy se tak zachovalo v České republice jen torzo.

Některé materiály však válku přežily bez úhony. Jde o písemnosti, které plk. gšt. František Moravec a jeho deset kolegů dokázalo včas odsunout do Velké Británie. Stalo se tak den před příjezdem okupační německé armády do Prahy. Jde o záznamy čítající více než osm set položek, které se týkají několika stovek členů čs. agenturní sítě. Tuto síť budovalo 2. (zpravodajské) oddělení čs. Hlavního štábu na území Německa v letech 1934–1939. Tyto materiály, které byly dosud umístěny v archivu vojenského zpravodajství, nyní našly nové místo svého uložení – ve Vojenském ústředním archivu.

Tato dosud neznámá pramenná dokumentace přináší i zajímavé příběhy. To je případ příslušníka německé branné moci, který působil jako zpravodajský specialista v ženijním štábu v bavorském Weidenu. Čs. zpravodajství od něho získávalo dva roky mimořádně významné a obsáhlé informace o způsobu zajištění státních hranic Německa a také o opevňovacích pracích proti Československu. Dosavadní výzkum, podniknutý Vojenským historickým ústavem Praha, podrobně rekonstruoval obsah jeho zpráv. Informace v nich obsažené poskytl čs. Hlavní štáb v letech 1936–1938 Generálnímu štábu francouzské armády. Ve Francii se tyto materiály zachovaly, ovšem bez identifikace zdroje. Teprve nyní došlo k propojení obsahu informací s evidenčními údaji o konkrétním členovi tajné agentury, který je čs. zpravodajství poskytl. Podobné propojení bylo identifikováno i v případě řady dalších agentů, kteří se rekrutovali ze všech vrstev nacisty ovládaného Německa.