Jejich odkaz je stále aktuální

Autor: Miroslav Šindelář

Na Ministerstvu obrany si ve středu 19. května 2010 účastníci slavnostního setkání připomněli 71. výročí od založení Zpravodajské brigády.

Spolu s pamětníky na činnost této odbojové skupiny vzpomínali také hosté, mezi nimiž nechyběl ani první zástupce náčelníka Generálního štábu AČR brigádní generál Miroslav Žižka.

V listopadu 1940 nacisté zakázali Junáka, proto se dva členové pražského 5. oddílu Jaromír "Bob" Klika a Adolf Karlovský rozhodli vytvořit odbojovou skupinu, dostala jméno Zbojník. V listopadu 1941 přísahali členové skupiny před československou vlajkou a vlajkou 5. oddílu vodních skautů věrnost Masarykově republice a skautským myšlenkám. Skupina měla provádět sabotáže a zpravodajskou činnost v rámci Obrany národa, skupiny štábního kapitána Václava Morávka.

Spojení, ale bylo přerušeno, a tak se organizace vydala jinou cestou. Začala se zabývat především zpravodajskými aktivitami. Do květnového Pražského povstání v roce 1945 brigáda určitě nevstoupila bezhlavě. Než povstání vypuklo, pečlivě shromažďovala zpravodajský materiál o německé posádce. Poté konečně zakusila přímý boj s nenáviděnými okupanty.

Brigáda se už tehdy rozdělovala na prapory, roty a čety podle vojenského členění. Tyto oddíly bojovaly odděleně od sebe a úspěšně se účastnily střetů například v Podbabě, Tróji a Dejvicích, kde použily i kulomety a pancéřové pěsti, které se jim podařilo ukořistit.

Nejen na tyto události ve středu 19. května 2010 vzpomínali “Zebáci“, tedy příslušníci Zpravodajské brigády. Ta byla snad jedinou velkou organizací, kterou se Němcům za pět let okupace nepodařilo rozbít.

Současný předseda Zpravodajské brigády Luděk Pícha v hlavním projevu zdůraznil, že příslušníci brigády v památných dnech Pražského povstání postupovali přesně podle plánu bojové činnosti. Po skupinkách se scházeli do kasáren Jiřího z Poděbrad na pražském Náměstí republiky, kde se později pustili do boje s nacisty.

Vzpomněl jednotlivé pasáže povstání v Praze s konkrétními jmény bojujících bratrů. Uvedl, že jedno z míst, kde se rozhořel boj byla pankrácká Jezerka. Připomněl také masarykovské ideály, za které tehdejší mladí lidé šli do boje.

Generál Žižka v projevu řekl, že Zpravodajská brigáda byla brigádou dobrovolníků s vysokým morálním kreditem. „Váš příběh dokazuje, že boj proti zlu je možný a nutný i ve skromných podmínkách a bez velkého vybavení, je-li veden srdcem a láskou k vlasti,“ zdůraznil první zástupce náčelníka GŠ AČR.

• Zpravodajská brigáda, její historická jednotka 1.prapor, patří k nejstarším a nejdéle aktivním skupinám českého hnutí odporu v letech nacistické okupace. Působila nepřetržitě od zabrání českého území vojsky nacistického Německa až do vítězných květnových dnů roku 1945. Vyvíjela vojenskou, organizační, ale zejména zpravodajskou činnost a aktivně spolupracovala i s jinými odbojovými skupinami.
• 1.prapor Zpravodajské brigády vznikl ze dvou původních skupin. První tvořila skupina mladých lidí sdružená kolem Veleslava Wahla. Jeho skupina byla založena už 15.března 1939 na schůzce, které se kromě Wahla zúčastnili ještě Jiří Beaufort a Vladimír Jan Rott. Shodli se na vytvoření vojenské skupiny mládeže pro bojové a zpravodajské úkoly. Druhou a početnější skupinu nazvanou Zbojník představovalo dvanáct chlapců bývalého 5. pražského oddílu vodních skautů, kteří se po úředním zákazu Junáka rozhodli rovněž pro odbojovou činnost.