Jiří Šedivý: V boji proti terorismu musíme posílit vědomí hodnot Západu

Autor: Olga Haladová

Ministerstvo obrany hostilo ve dnech 31. března – 1. dubna 2010 konferenci pod názvem Emerging Trends in Terrorism (Nové trendy v terorismu). Jedním z účastníků byl také bývalý náčelník Generálního štábu AČR Jiří Šedivý.

Konference se zabývá otázkou nových trendů v terorismu. Jaké to podle vás jsou?
Zaprvé, si myslím, stále platí, že se terorismus v poslední době internacionalizuje. Pro nás, jako Českou republiku, to znamená, že už nejde o to, zda na našem území k nějakému teroristickému činu dojde, ale otázka zní – kdy se tak stane.

Druhým trendem, kterým je podle mého soudu potřeba se velmi vážně zabývat, je přesouvání teroristických aktivit na území jiných států. Něčeho takového jsme ostatně právě teď svědky v Moskvě. Nechci předbíhat, kdo za sebevražednými útoky skutečně stál, nicméně je tu podezření na čečenské separatisty. A ti už v několika případech tento trend potvrdili, když za cíl svých útoků proti ruským silám zvolili právě území svého nepřítele a jeho samotné jádro, tedy Moskvu. Tyto pokusy nejsou v posledních letech ničím novým a domnívám se, že v okamžiku, kdy se posílí schopnost nejrůznějších teroristických organizací – ať už Al-Káidy či Tálibánu – přesouvat svoje aktivity za hranice určitých oblastí a států, budeme mít problém.

A s tím souvisí i další trend, který tu byl dnes diskutován, a to je zvyšující se počet lidí, kteří se přes islám dostávají k radikalismu a odtud pak k terorismu. To jsou lidé, kteří jsou často narozeni například v USA, Německu či Velké Británii, kde postupem času utvářejí malé buňky, které se nicméně mohou rozrůst ve velmi nebezpečnou a sofistikovanou organizaci.

Mluvil jste o České republice – čím to, že jsme se dosud nestali terčem útoku teroristů?
Jednak je to tím, že je naše společnost dodnes poměrně homogenní a ve srovnání s Velkou Británií či Německem má muslimská menšina v České republice jen málo příslušníků. Tato muslimská minorita se dosud neradikalizovala a nezačali se z ní rekrutovat potenciální teroristé. A druhým důvodem, proč jsme stále mimo hledáček teroristů, je podle mého názoru skutečnost, že ještě pořád nejsme pro teroristické organizace ve středu pozornosti.

Jak se změnil terorismus od útoků na WTC v září 2001?
Dnešní terorismus je sofistikovanější, využívá řadu nových nástrojů k šíření svých idejí – včetně internetu, televize atd. A změnily se také kampaně, které terorismus prostřednictvím těchto mediálních nástrojů propagují. Ty jsou dnes mnohem masivnější, agresivnější. Často se v nich ukazují konkrétní útoky, nejrůznější zvěrstva, která teroristé na svých obětech páchají. To je podle mě velice nebezpečné, protože se zvyšuje počet těch, kteří na tyto kampaně reagují pozitivně – a vůbec to nemusejí být lidé, kterým je myšlenka radikálního islámu a terorismu blízká – naopak, často se jedná o osoby, které jednoduše fandí násilí. Nejspíš ze sebe neudělají sebevražedného atentátníka, ale jinak budou používat podobné nástroje jako teroristé – vidí totiž, že jsou velmi účinné.

Jak si dnes stojíme v boji proti terorismu, jsme úspěšní?
Myslím si, že je to jako na houpačce, chvilkami vyhráváme, chvilkami prohráváme. Nicméně je to skutečná válka – byť stojí na každé straně jiná „vojska“ s jinými zbraněmi, kde platí, že proti každé zbrani ta druhá najde protizbraň. Zatím se daří terorismus potlačit, ale jedná se spíše o regionální úspěchy.

Co se v boji proti terorismu jeví jako nejúčinnější metoda?
Můj názor je možná trochu nekonvenční, ale domnívám se, že je to posílení vědomí křesťanských hodnot. Jsem nevěřící, ale z mých dosavadních zkušeností zejména z vojenské praxe jsem nabyl přesvědčení, že je potřeba, aby si západní civilizace uvědomila, na jakých principech vznikla a začala znovu respektovat základní hodnoty, které křesťanství vyznává. Naše společnost pak nebude netečná k tomu, čemu dnes říkáme pronikání terorismu.

Jakou roli hraje v boji proti terorismu armáda?
Často se argumentuje, že posíláme do Afghánistánu vojáky, aby tam vyhráli válku proti terorismu. To podle mého není správné. Armáda může sehrát roli v první fázi, například tím, že potlačí bojové aktivity teroristů a vytvoří prostředí pro budování společnosti na demokratických principech. Tu hlavní bitvu s terorismem ale musejí svést lidé, kteří stojí v čele této společnosti a stát fakticky řídí – tedy lidé v čele afghánské státní správy a samosprávy.

• Konferenci „Emerging Trends in Terrorism“ pořádalo Evropské centrum bezpečnostních studií George C. Marshalla ve spolupráci s Velvyslanectvím Spojených států amerických v Praze a Ministerstvem obrany.
• K hlavním diskutovaným tématům patřily otázky radikalizace a náboru, tzv. „Home-Grown Terrorism, financování terorismu, otázka mezinárodního terorismu a Al-Káidy.
• Více informací o Evropském centru bezpečnostních studií George C. Marshalla najdete na http://www.marshallcenter.org/mcpublicweb/