Dostál v portugalském Montemoru o Velho
Obrázek x z y
14.6.2026
Vítězství jako genetický kód. U kanoisty Martina Fuksy tohle spojení funguje náramně. Na mistrovství Evropy v portugalském Montemoru o Velho (11. – 14. června) předvedl třiatřicetiletý reprezentant armádního klubu Dukla výkony, které znovu potvrdily jeho výjimečnost. Během dvou dnů získal dvě zlaté medaile, nejprve na olympijském kilometru, poté i na pětistovce. Celkově tak rozšířil svou sbírku už na patnáct evropských titulů, z toho jedenáct na pětistovce a čtyři na kilometru. Stříbro přidal na pětisetmetrové trati kajakář Josef Dostál a bronz posádka deblkajaku Jakub Špicar – Daniel Havel, což vypovídá o skvělé připravenosti sportovců ASC Dukla na vrcholné akce.
Souboj s Petrovem
Čtrnácté zlato získal Fuksa na kilometrové trati, když těsně porazil ruského rivala Zachara Petrova startujícího pod neutrální vlajkou. Petrov jej potrápil podobně jako při světovém poháru v Szegedu, dlouho vedl a vypadal silně i do finiše. Rodák z Nymburka však znovu ukázal, proč je momentálně nejlepším kanoistou planety. V závěru zvýšil intenzitu záběrů, prodral se do čela a zlato uhájil s náskokem téměř čtyř desetin sekundy.
„Jsem strašně spokojený. Soustředil jsem se sám na sebe, šetřil jsem síly na finiš a pak jsem to chtěl rozbalit. Vždycky doufáš, že budeš nejrychlejší. Měl jsem dost sil. Jsem moc rád, že jsem to dotáhl do vítězného konce,“ hodnotil vítěznou jízdu Fuksa.
Vítězná pětistovka
Den poté přišla další ukázka jeho výjimečnosti. Ve finále pětistovky byl coby obhájce prvenství z Račic pasován do role největšího favorita a tu také naplnil. Po pomalejším začátku se v závěru nadechl k fantastickému finiši a dopádloval si pro evropský titul číslo 15.
Rozhodně se ale nejednalo o jednoduchou práci. Po startu vyjeli nejrychleji Španěl Daniel Grijalba a Rus Alexej Korovaškov. Fuksa byl v těsném závěsu. „Úplně jsem se do toho od začátku nestrefoval. První polovina nebyla nejideálnější,“ prozradil své pocity k průběhu finále. Pak se do toho ale opřel. Závěrečnou dvoustovku zvládl fantasticky. „Věřil jsem, že ve finiši budu mít na všechny. Šlo hlavně o tvrdý souboj s dráhou číslo osm (Korovaškov), jinam jsem nekoukal. Dal jsem do toho maximum a loď tam kopnul. Doufal jsem, že to vyjde a vyšlo to,“ těšilo ho. Přestože na vítězství dosáhl až v závěrečných metrech, považoval ho za kontrolované. „I když jsem v první půlce neměl takovou pohodu, tak jsem se v té druhé docela našel. Furt jsem ale musel lehce dohánět a byl malinko splašený. Zároveň jsem ale cítil v kostech, že by to mělo vyjít. Alexej má většinou dobré starty, ale do finiše hodně tuhne. Já tam naopak vždycky seberu sílu, a to se potvrdilo,“ radoval se třiatřicetiletý šampion.
V kariéře na pětistovce oslavil už jedenácté evropské zlato, další čtyři má z kilometru. „V roce 2013 jsem tu byl dvakrát zlatý, tak jsem si říkal, proč to nezopakovat. Povedlo se to, i když se vždycky musí sejít spousta věcí a ty se naštěstí sešly,“ dodal.
Slavnostní vyhlášení přineslo i symbolický moment. Zlato a trofej předávali Fuksovi jeho oddílový parťák Josef Dostál, coby zástupce komise sportovců, a reprezentační šéftrenér Pavel Hottmar.
Dostálova brambora, poté stříbro
Na stejných tratích se na kajaku představil také Dostál. Finále kilometru pojal v úvodu tradičně volněji, mohutně zrychloval až v posledních 250 metrech. Soupeře před sebou stahoval, ale na bronz to nakonec nestačilo. Od třetího místa jej dělilo necelých šest desetin sekundy. „Bylo to dost povedený, i když jsem bral až čtvrté místo. Troufám si říct, že kdybychom měli s vítězem prohozené dráhy, možná bych bral zlato já. Je to můj druhý nejlepší výsledek na kilometru na mistrovství Evropy,“ poznamenal.
Obrovskou sílu následně ukázal na pětistovce. Na oblíbené trati vybojoval stříbrnou medaili, když nestačil pouze na dvacetiletého Poláka Alexe Boruckiho, který jej porazil o pouhých 28 setin sekundy. Závod měl následně dramatickou dohru. Borucki byl nejprve diskvalifikován, následně však polský tým uspěl s protestem a pořadí bylo vráceno.
„Jel jsem naplno. Polák byl fakt dobrý, držel jsem se ho, ale v závěru se mi ho nepodařilo předjet jako v rozjížďce,“ uvedl Dostál.
Bronzový deblkajak
Parádní výkon předvedla ve finále posádka deblkajaku Jakub Špicar - Daniel Havel. Po loňském stříbru si nyní vyjela bronz. Nad jejich síly byly pouze lodě Německa a Maďarska.
Duo z ASC Dukla mělo nad poměry dobrý start. Ve druhé polovině pětisetmetrové trati ještě úžasně zrychlovalo. V těsném dojezdu nebyla daleko ani stříbrná pozice.
„Osobně ani nevím, kde jsme vyškrábli síly na takovýto výkon. Večer před závodem jsem špatně spal a cítil jsem se i unaveně. Už toho ve spojení se čtyřkajakem bylo hodně. Naštěstí se oproti předešlým dnům trochu změnily podmínky. Bylo chladněji, což nám rozhodně prospělo. Téhle medaile si nesmírně cením,“ měl jasno čtyřiatřicetiletý Havel. Jeho mladší parťák souhlasil, zároveň pak okomentoval povedené finále. „Němci byli jasní, za nimi byly tři lodě včetně té naší. Od startu jsme nezvykle byli celkem vepředu, věřil jsem v dobrý výsledek,“ povídal Špicar.
Hirsch pátý v maratonu
Skvěle si v maratonu vedl osmnáctiletý mladíček Robin Hirsch. Na trati 5000 metrů ztratil na vítězného Sergeje Tarnovského z Moldavska minutu a čtvrt. V konkurenci sedmnácti kanoistů se však jednalo o velmi hodnotný výsledek.
Hrabal na dvoustovce šestý
Kanoista Antonín Hrabal prošel na dvoustovce do bojů o medaile po skvěle zvládnuté rozjížďce a ušetřil tak síly, když nemusel absolvovat semifinále. Ve třetí dráze skvěle odstartoval, až do cíle byl ve hře o pódium, ale v těsném dojezdu skončil šestý stejně jako vloni v Račicích. „Byl jsem v tranzu, tu jízdu si ani moc nepamatuju. Mířil jsem výš, třeba i na třetí místo. Ale jsem šestý na Evropě, což beru všemi deseti. Jedná se o obrovskou motivaci makat dál. Vím, že můžu být ještě lepší,“ je přesvědčený svěřenec Libora Dvořáka.
Stejného umístění dosáhla deblkánoe Martina a Petra Fuksových. Ti se od startu drželi v popředí. Chvíli to vypadalo, že sahají po medaili. Pak ale přišel drtivý finiš soupeřů a šance na pódium se rozplynuly.
Čtyřkajak v cíli pětistovky sedmý
Krajní dráhu číslo jedna vyfasoval ve finále čtyřkajak ve složení Tomáš Sobíšek, Daniel Havel, Jakub Špicar a Jan Vorel. Česká loď obhajovala stříbrné medaile, v posádce ale došlo ke dvěma změnám. Když Michala Kulicha s Radkem Šloufem nahradili Sobíšek a Vorel. Na pětisetmetrové trati visela medaile tentokrát hodně vysoko, Češi obsadili 7. místo.