Kde byli sovětští vojáci v ČSSR? Výstava ve Valdštejnské zahradě vysvětluje…

Autor: aha, pod

Zahrada Valdštejnského paláce v Praze zažila v pondělí vernisáž výstavy „Bratrské objetí?“, která dává nahlédnout do historie Varšavské smlouvy. Spoluautoři Prokop Tomek a Ivo Pejčoch z VHÚ Praha ji koncipovali jako historii paktu ve vztahu k tehdejšímu Československu.

„Senát České republiky má tu výhodu, že disponuje jedním z nejkrásnějších míst v celé Praze,“ řekl při zahájení výstavy 1. místopředseda Senátu České republiky Přemysl Sobotka. Měl na mysli Valdštejnskou zahradu, na jejíž ploše je výstava Bratrské objetí? umístěna. Zážitek z výstavy tedy může být dvojí: návštěvník se doví něco o historii a zároveň ocení výjimečného genia loci.

Na unikátní prostory poukázal v úvodním slovu i ředitel Vojenského historického ústavu Praha, plukovník Aleš Knížek. Přímo pod barokními oblouky pak proběhla symbolická vzpomínka na dobu před více než dvaceti lety, kdy padaly zdi a stříhaly se dráty železné opony. Ministři Karel Schwarzenberg a Alexandr Vondra přestřihli společně s Přemyslem Sobotkou ostnatý drát. Tím výstavu a podvečerní slavnost otevřeli.

Na panelech rozmístěných před salou terrenou je dokumentován vznik Varšavské smlouvy v roce 1955, její existence i rychlý zánik v roce 1991. „Vybírali jsme některá témata, která hrála důležitou roli především ve vztahu k tehdejšímu Československu,“ říká Prokop Tomek, jeden ze spoluautorů výstavy. Výstava mapuje například velká cvičení Varšavské smlouvy, která se odehrála na území ČSSR. Dalším zajímavým prvkem jsou plány Varšavské smlouvy na to, jak by měla být tehdejší Československá lidová armáda využita v případném boji se Západem.

„Hodně prostoru jsme věnovali i pobytu sovětských vojsk na našem území,“ říká Prokop Tomek. A tak jsou zde například vypočteny všechny sovětské útvary, které na českém i slovenském území sídlily, včetně jejich přesné lokace. Je to neuvěřitelná přehlídka „Střední skupiny sovětských vojsk“, neboli desítek praporů a pluků, které byly rozmístěny v různých centrech - ve známých středočeských Milovicích, v oblasti Ralska, ale třeba také ve Zvolenu. Celkem zde bylo okolo 75 000 vojáků a téměř 40 000 jejich rodinných příslušníků.

„Texty jsme koncipovali jako srozumitelné, informačně hutné, jsou orientovány na ty návštěvníky, kteří dobu existence Varšavské smlouvy třeba ani nezažili. Anebo na tu dobu už zapomněli,“ vysvětluje Prokop Tomek. Navíc historii Varšavské smlouvy nikdo moc neznal ani v dobách komunistického režimu, mnohé aspekty patřily do kategorie utajovaných skutečností.

Zajímavé je, že výběr fotografické dokumentace k výstavě byl relativně snadný. V archivu Vojenského historického ústavu Praha totiž najdeme obrovské množství dnes už unikátních snímků, které existenci paktu dokládají. Ty pak doplňují snímky fotografa Karla Cudlína z roku 1991, kdy sovětská armáda odcházela z republiky. Milovické Cudlínovy snímky jsou konfrontovány se snímky ze současnosti. Někde je vidět, že se Milovice změnily k lepšímu, jinde bohužel fotografie dokládají, že šance na revitalizaci prostoru nebyla využita.