Kupka a Gutfreund ze sbírek VHÚ se představují v Hradci Králové

Výstava děl Františka Kupky a Otto Gutfreunda nazvaná Umění ve službách národa (1914–1918) je k vidění v Galerii moderního umění v Hradci Králové. Představuje díla ze sbírek Vojenského historického ústavu, které se vztahují k 1. světové válce a české státnosti.

Jen málokdo ví, že malíř František Kupka (1871-1957) a sochař Otto Gutfreund (1889-1927) měli velice úzký vztah k armádě a vojenství. Oba se totiž v době první světové války ocitli ve vojenských řadách. Kupka žijící ve Francii pomáhal i zakládat československé legie, Gutfreund vstoupil rovněž ve Francii do Cizinecké legie a účastnil se tvrdých bojů probíhajících v roce 1914 např. na Sommě.

V roce 2012 uplynulo 65 let od Kupkova úmrtí a 85 let od smrti Otto Gutfreunda. I to byl důvod, proč výstavu uspořádat. Hradecká galerie se jevila příhodným výstavním prostorem, oba umělci totiž pocházeli z východních Čech. Kupka se narodil v Opočně, Gutfreund byl rodákem z Dvora Králové.

Vystavené obrazy a plastiky pocházejí výhradně z výtvarných fondů Vojenského historického ústavu Praha, práce byly vytvořeny ve válečném a poválečné období. Dílo obou tvůrců dnes patří k úhelným kamenům českého i světového moderního umění. Kupkovy obrazy jsou celosvětově ceněné, na aukcích patří z českých tvůrců k nejdražším.

Část z vystavených prací byla předvedena už v roce 2006 v pražském Muzeu Kampa, přesto budou mít návštěvníci možnost poprvé uvidět několik doposud neprezentovaných děl. Jde především o „znovuobjevenou“ Gutfreundovu sádrovou plastiku italského legionáře, o níž se desítky let vůbec nevědělo. Legionář přitom tvoří ústřední motiv expozice spolu s Kupkovým akvarelem, který představuje scénu z francouzského zákopu.

František Kupka byl i přes fakt, že žil od roku 1895 ve Francii, velkým vlastencem. Stal se členem legendární roty Nazdar, po zranění v roce 1915 se naplno věnoval propagační práci pro Českou kolonii v Paříži. Pro čs. legie vytvořil grafické listy a kresby s národními motivy jako předlohy k plakátům, pohlednicím, známkám či kolkům. V roce 1918, ještě před vznikem Československa, vytvořil návrhy státní a vojenské symboliky, uniforem příslušníků nové armády a také vojenských vyznamenání. V roce 1919 se stal jedním ze zakládajících členů Památníku odboje – Uměleckého sboru při MNO v Praze, předchůdce dnešního VHÚ. Kupka zde vedl malířskou dílnu, podílel se na pořádání výstav.

„Válečné období Kupkovy tvorby je v odborné literatuře druhé poloviny 20. století zcela opomíjeno, jakoby neexistovalo,“ píše v katalogu k výstavě kunsthistorička Ilona Krbcová z VHÚ, která je také autorkou výstavy. „Jakoby šlo o krok zpět k něčemu nižšímu, méně dokonalému. Přitom kompozice maleb, jedinečná barevnost a hravá pohyblivost figur nedokládají nic jiného než mimořádný talent mimořádné osobnosti. Je naprosto pochopitelné, že Kupka přijal tuto změnu jako svou povinnost, jako službu pro vlast.“

Otto Gutfreund se dočkal zaslouženého uznání až po roce 1920, kdy se z Francie vrátil zpět do vlasti. Tehdy také opustil své kubistické směřování a vrátil se sociálnímu civilismu. Hledání ideálu realistické tvorby propojil Gutfreund s tradicí našich legií v dřevěných polychromovaných postavách československých legionářů. Kromě výtvarné hodnoty se vyznačují i přesností detailů výstroje, což dává dílům dokumentární ráz. Umělecké zpodobnění tradice legií v plastikách nebylo ve své době nikým překonáno a podle těchto modelů vojáků vznikaly také v období první republiky stovky průmyslově vyráběných keramických odlitků.

V roce 1922 získal Památník odboje Gutfreundovu kolekci kreseb a maleb, které vytvořil během války nebo jako retrospektivu válečných dojmů. K vystaveným dílům Krbcová dodává: „Do realisticky prostých figur vojáků jsou vloženy autorovy intenzivní vnitřní prožitky ze zajetí a vzpomínky na děsivé okamžiky z válečných zákopů či těžké a úmorné dřiny v továrnách. Umělec záměrně nedává možnost nahlédnout do obličejů těžkopádných shrbených postav vojáků v dlouhých kabátech. Tíživé břemeno války, které si nesou na bedrech, je o to výstižnější.“

Výstava je pro veřejnost otevřena do 31. prosince 2012 v prostorách prvního patra Galerie moderního umění v Hradci Králové. S téměř neporušeným interiérem pozdně secesní stavby, situované do historického centra města, vystavené práce dvou mimořádných českých umělců velmi ladí.

Text: Andrej Halada, repro: VHÚ
Více informací o aktivitách Vojenského historického ústavu Praha naleznete na www.vhu.cz