Lékaři ÚVN se pořádně zapotili. Během půl hodiny jim na střeše přistály dva vojenské vrtulníky

Ty spolu se sanitami přivezly 10 raněných. Nemocnice naštěstí připravenost na hromadný příjem pouze prověřovala. Cvičení Safeguard 2011 začalo 3. května vyhlášením pohotovostního stupně BRAVO, který se během dne zvýšil na CHARLIE. Následující den dopoledne explodovala v Jaselských kasárnách nálož s neznámou chemickou látkou.

Informaci o transportu pacientů se nemocnice dozvídá ve 12:35 a diagnostiku poraněných nezná. Vedoucí lékař rozděluje úkoly několika týmům, jeden posílá na heliport, další týmy připravují zdravotnický materiál. Přílet záchranářského vrtulníku W-3A Sokol je ohlášen na 13:00, dosedá na minutu přesně. Na ambulanci směřuje pacient s těžkým vícečetným poraněním. Než se k němu podaří přivolat další lékařské specialisty, vysazují zde sanitky několik dívek, které při explozi zasáhly střepy a další odmrštěné předměty. Dvě z nich jsou sestry, jednu doprovází partner. Bojí se o sebe navzájem a dochází ke střetům s personálem.

Dění v ambulanci se musí nezúčastněným pozorovatelům zdát chaotické. Ve vzduchu se mísí nářky, hysterické výkřiky a lékařské povely, takže je k neuvěření, že se sestry ujímají správných pacientů a vedou je na správná místa. Každý už má totiž zelený, oranžový či červený náramek podle závažnosti diagnózy. Volný průchod v přilehlých chodbách zajišťuje ochranka, k pacientům i jejich příbuzným přibíhají dva psychologové a kaplan. Ten jako by, alespoň na pár minut, vnesl klid do celé ambulance.

Stres podruhé graduje, když se nad střechou ozve ještě větší dunění rotorů než před 25 minutami. Tentokrát dosedá Mi-17, oproti Sokolu více než dvojnásobně těžký. Odněkud se ozve, zda to střecha vydrží, odjinud někdo špitne: „Je na to stavěná“. Když se otevřou dveře výtahu, vybíhá transportní tým s novou várkou pacientů, opět se volá pojízdný rentgen, neurolog, chystají se operační sály. Mezi pacienty teď převažují vojáci a ti jsou disciplinovaní. Jednoho z nich za to sestra chválí: „Vy nejste jako ty holky, to jste měl vidět,“ a přikládá mu sterilní obvaz na popálené rameno a dokončuje práci. Pak se rozhlíží, kde jí je ještě zapotřebí. V tom je zavelen konec akce. Hodina a půl ve zběsilém tempu utekla jako voda.

Simulace reálných podmínek byla naprosto dokonalá. Zlomeniny, popáleniny i střep trčící z ruky dosáhly hollywoodských kvalit, herecké výkony figurantů by pozvedly úroveň jakéhokoli seriálu z nemocničního prostředí. Ačkoli zdejší lékaři takto cvičí dvakrát do roka, dostali tentokrát až nečekaně zabrat. Nejen díky skvěle připraveným figurantům z Červeného kříže, střední zdravotnické školy a Velitelství sil podpory AČR, ale také díky výjimečné přítomnosti hned dvou armádních vrtulníků.

„Podrobnou analýzu nácviku ještě nemáme, ale podle průběhu můžeme být spokojení. Prokázala se rychlost a koordinovanost. Odhalili jsme také drobné nedostatky, které vyhodnotíme. I to je cílem takového nácviku. Pokud by došlo ke skutečnému hromadnému příjmu, víme, na co se máme soustředit,“ vyhodnotil náměstek ředitele pro léčebnou a preventivní péči Ivan Jeřábek.

Pozn.: Nácvik se uskutečnil za běžného provozu nemocnice, avšak nijak neomezil ošetření skutečných pacientů.

Autor: Miroslava Pašková, Oddělení internetu OKP MO ČR, Jitka Zinke, tisková mluvčí ÚVN Praha