Loni jsme porazili všechny, říká technický expert světového šampiona Martina Šonky

Autor: Viktor Sliva

Jedním ze strůjců loňského úspěchu Martina Šonky v seriálu Red Bull Air Race byl i podplukovník Petr Františ, zástupce vedoucího Katedry komunikačních a informačních systémů Univerzity obrany. Jeho doménou je analýza letových dat, simulace trajektorie či vývoj specializovaného softwaru a palubní elektroniky. Významný podíl na úspěchu nejlepšího současného českého závodního pilota ocenili také pořadatelé seriálu, když mu na závěrečném ceremoniálu předali jeden z pěti pohárů, určených pro členy týmu. Na konci loňského roku si tak cennou trofej mohli prohlédnout kolegové Petra Františe nejen z jeho „domácí“ katedry.

Po návratu podplukovníka Františe na jeho vědecké působiště na Univerzitě obrany jsme využili příležitost k několika technickým i osobním dotazům. Zde přinášíme jeho odpovědi.

Jaké změny z technického hlediska jste pro uplynulou sezónu připravili?

Před prvním závodem jsme vyvinuli novou řídicí jednotku – tedy jakýsi počítačový mozek letounu, který je připojený na závodní telemetrický systém a na další pomocné senzory v letounu a motoru. Tato řídicí jednotka v reálném čase zpracovává a vyhodnocuje všechna důležitá data během letu a je esenciální složkou pro další systémy, které v letadle máme. V průběhu sezóny jsme pak přidali další dva pomocné senzorické systémy, které se v následujícím průběhu závodů ukázaly jako naprosto klíčové. Telemetrické systémy v letadle poskytují 450 údajů padesátkrát za sekundu, umění spočívá v tom správně porozumět a vyhodnotit, co je důležité a jak tato data efektivně využít. Před čtvrtým závodem jsme také vyměnili všechny válce v motoru a v závěru sezóny jsme vyvinuli nový spodní kryt sání a chlazení motoru, který spolu s novými aerodynamickými kryty kol pomohl zvýšit maximální rychlost v horizontálním letu velmi zajímavým způsobem. Velkou zásluhu na tom má i docent Dalibor Rozehnal, kterému bych tímto velmi rád poděkoval za odbornou pomoc. Z technických zajímavostí, které mohou být zveřejněny, pak stojí za zmínku například měření krouticího momentu motoru pomocí tenzometrické jednotky přilepené na klikové hřídeli. Takto je možno vyhodnocovat výkon a stav motoru přímo za letu.

Váš tým je nyní na vrcholu. Jde výkony ještě zlepšit?

Závodění je neustálý vývoj, kdo na chvíli usne, jen velmi těžko dožene ostatní. Na další sezónu máme naplánované zlepšení řídicí jednotky letounu. Dál se uvidí podle výsledků a situace. Pokud zjistíme, že se některý ze soupeřů posunul dál, budeme muset reagovat i my. Na začátku předešlé sezóny jsme přišli s novým systémem chlazení motoru, na konci této ho již okopírovala většina týmů. I tak je úspěch, že se nám ho podařilo skoro rok utajit.

Jaký je váš největší zážitek ze seriálu závodů?

Největším zážitkem jsou japonští fanoušci. Berou fandění velmi vážně a někteří jsou schopni několik dní nejít do práce a stát před hotelem, aby se s vámi mohli, pokaždé když jdete kolem, vyfotit. Jsou neuvěřitelně vytrvalí a disciplinovaní, na naše zvyky by se dalo říct, že až „šílení“. Ale vše v tom nejlepším smyslu slova.

Další odpovědi Petra Františe ze zákulisí atraktivního seriálu leteckých závodů naleznete v rozsáhlém rozhovoru na stránkách prosincového čísla Listů Univerzity obrany, jež je na stránkách univerzity dostupné v elektronické podobě na této adrese: