Luboš Dobrovský o rozpadu Varšavské smlouvy: rozhodovala aktivita konkrétních lidí

Autor: aha, pod

Dvoudenní konference věnovaná dvacátému výročí konce Varšavské smlouvy se koná 27. a 28. června v pražském Černínském paláci. Účastní se jí mnozí přímí aktéři tehdejšího dění. Na konferenci se podílí v rámci resortu Ministerstva obrany i Vojenský historický ústav Praha.

„Je to pro nás samozřejmě událost prvořadého významu,“ říká ke konferenci nazvané Evropa - sjednocená a svobodná? ředitel Vojenského historického ústavu Praha plukovník Aleš Knížek. „Varšavská smlouva byla jedním z hlavních faktorů, který ovlivňoval politickou situaci v poválečné Evropě, respektive celém atlantickém světě. Její zánik na počátku léta 1991 byl událostí, která společně s rozpadem Sovětského svazu znamenala konec bipolárního světa. Tehdejší doba i události jsou dodnes přitažlivé, protože představují nejen skon jedné éry, ale i začátek nové, v níž stále žijeme.“

Konferenci zahájil svým proslovem ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, který zdůraznil, že od událostí uplynulo už dvacet let, tedy jedna generace - a i proto je dobré si tehdejší dobu připomínat. Ministr obrany Alexandr Vondra hovořil nejen o Varšavské smlouvě, ale také o odchodu sovětských vojáků z Československa. „Tehdy se v Československu vyskytovalo na 75 000 sovětských vojáků. Jak velký počet to byl, vyniká v porovnání se současností. Dnes má Česká armáda zhruba 25 000 vojáků.“ Vondra také vzpomněl na skutečnost, že sovětští politici reagovali na změněnou situaci poměrně pružně, a i proto proběhl odsun sovětských vojsk z Československa rychleji, než se předpokládalo.

Zazněl i vzkaz bývalého prezidenta Václava Havla, který se s ohledem na zdravotní stav omluvil z jednání. Havel ve své vzpomínce na tehdejší dynamickou dobu připomněl, že v určité chvíli nikdo nevěděl, jak na novou vojenskopolitickou situaci reagovat: „Vše tehdy bylo dovoleno, ale přece jen existovalo téma, kterého se krátce po listopadu 1989 každý bál dotknout: Varšavská smlouva. Ta byla tabu.“

Účastníci konference v úvodní části vzpomněli na osobnost amerického politologa a diplomata Ronalda D. Asmuse (1957-2011), který se výrazným způsobem zasadil o to, že státy střední a východní Evropy byly po pádu železné opony včleněny do struktur západního světa. Ministr Schwarzenberg v osobně laděném proslovu vzpomněl, že Asmus byl člověk, na kterého se vždy těšil a setkání s ním byla neobyčejně milá. Asmusovi předci pocházeli z oblasti polského Slezska, on sám se v posledních dvaceti letech aktivně podílel na „propagaci“ středního a východního regionu v USA a byl znám i svou náklonností k pobaltským státům.

Mezi první řečníky panelových diskuzí patřil i bývalý ministr obrany Luboš Dobrovský. „Je důležité připomenout, že v případě rozpadu Varšavské smlouvy šlo o nesamozřejmý proces, o němž rozhodovala aktivita konkrétních lidí.“ Vzpomněl také, že krátce existovala například myšlenka zachování obou někdejší soupeřících vojenských bloků. Ta však byla opuštěna.

Konference se účastní desítky zahraničích i českých diplomatů, politiků, odborníků na zahraniční vztahy, historiků, publicistů atd. Na programu je celkem pět diskuzních panelů, ve kterých vystoupí více než dvacítka řečníků z Evropy i USA. Většinou jde o politiky, kteří se aktivně podíleli na hledání nových cest po konci komunistických režimů. Mezi účastníky najdeme například bývalého amerického šéfa Světové banky Paula Wolfowitze, někdejšího britského ministra zahraničí a obrany Malcolma Rifkinda, bývalého polského ministra zahraničí Władysława Bartoszewského, ministra zahraničí Francie z let 1988-91 Jean-Pierre Chevènementa a další.