Martin Barták a Giorgi Baramidze
Obrázek x z y
21.4.2010
Ministr obrany Martin Barták se ve středu 21. dubna zúčastnil mezinárodní konference "Ruská vojenská doktrína: Výzvy pro střední a východní Evropu".
Konference, která se konala v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky pod záštitou senátora Alexandra Vondry a poslanců Jana Vidíma a Tomáše Duba, se zúčastnili vedle Martina Bartáka například také Giorgi Baramidze, gruzínský vicepremiér a ministr pro euroatlantickou integraci , Jurij Fedorov z Asociace pro mezinárodní vztahy, Luboš Dobrovský, bývalý ministr obrany a velvyslanec v Rusku nebo novinář Jefim Fištejn z Rádia Svobodná Evropa a další experti na mezinárodní otázky.
Nová vojenská doktrína, kterou ruský prezident Dmitrij Medvěděv podepsal letos v únoru, definuje například vojenská nebezpečí a vojenské hrozby Ruské federaci, vojenskou politiku země a také vojensko-ekonomické zajištění obrany.
Dokument mezi základní vnější vojenská nebezpečí řadí, a to i přes znovunastavení vztahů mezi Ruskem a NATO,snahu Severoatlantické aliance přiblížit vojenskou infrastrukturu členských zemí NATO k hranicím Ruské federace, mimo jiné cestou rozšíření Aliance.
Mezi dalšími vojenskými nebezpečími pak jmenuje budování a rozšiřování systémů strategické protiraketové obrany, militarizaci vesmírného prostoru a rozšiřování strategických nejaderných systémů vysoce přesných zbraní.
Stejně tak jako Rusko nesouhlasí s rozšiřováním Severoatlantické aliance o země bývalého východního bloku, zároveň se negativně staví také k plánu americké administrativy rozmístit v České republice a Polsku prvky protiraketové obrany.
Ministr obrany Martin Barták v úvodu svého vystoupení konstatoval, že nová ruská vojenská doktrína nabízí velmi zajímavý pohled, jak Rusové vnímají situaci své země v současném globálním bezpečnostním prostředí, jaké vidí pro Rusko výzvy a příležitosti, a jakou roli připisují své zemi a jejím vojenským silám ve světě.
"Díky tomu, že známe jejich pohled, můžeme identifikovat možnosti pro efektivní a oboustranně přínosnou spolupráci, vyhnout se nedorozuměním, rozptýlit nedůvěru a současně v určitých případech přiznat, že naše postoje jsou rozdílné a rozhodnout, jak sporné otázky vyřešit aniž bychom obětovali své zájmy a hodnoty."
Ke skutečnosti, že ruská doktrína staví Alianci v dokumentu mezi vojenská nebezpečí na první místo, ministr Barták uvedl: "NATO, na druhou stranu v Deklaraci o evropské bezpečnosti přijaté vloni na štrasburském summitu, a také v národních dokumentech k budoucímu Strategickému konceptu Aliance, oproti tomu otevřeně říká, že Rusko není nepřítel, ale spíše partner, se kterým NATO chce spolupracovat a společně nacházet řešení globálních bezpečnostních výzev."
Martin Barták řekl, že by byla chyba ignorovat "rušivé" pasáže v dokumentu, nicméně stejně nerozumné by bylo zaměřit se pouze na tyto, a nevnímat kontext dalších, pozitivnějších frází.
"Je tu například hrozba terorismu, šíření zbraní hromadného ničení nebo objevující se náboženské a národnostní napětí mezi etniky. V těchto oblastech můžeme například produktivně a společně spolupracovat."