Ministerstvo obrany dodrží své sliby při rušení VÚ Brdy

Autor: Vladimír Marek

Ve středu 18. prosince byli pozváni zástupci ministerstva obrany v čele s generálním sekretářem MO Janem Vylitou na jednání se starosty obcí dotčených případným zrušením vojenského újezdu Brdy do Strašic. Návrh zákona o zrušení vojenského újezdu Brdy a změně hranic dalších újezdů byl schválen vládou a je připraven k projednání v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR.

Starosta Strašic Jiří Hahner v této souvislosti poděkoval zástupcům ministerstva obrany za obrovské množství odvedené práce a v mnoha případech i mimořádnou trpělivost. Jan Vylita přítomné starosty informoval o tom, co vedlo armádu k vypracování návrhu na zrušení tohoto vojenského újezdu. „Resort obrany je dlouhodobě podfinancovaný. Během posledních několika let se musel vyrovnat s výrazným krácením svého rozpočtu. Proto nezbývá nic jiného než hledat jakékoliv rezervy, a to i v řádech miliónů korun,“ řekl generální sekretář. Zrušením vojenského újezdu Brdy se ušetří odhadem nejméně 70 milionů ročně. „V této souvislosti jsme si vytyčili tři priority. Za prvé zajistit na území zrušeného újezdu ochrany krajiny a přírody. Za druhé udržet v této oblasti hospodaření vojenských lesů a statků. A za třetí vrátit se ke stavu, který zde byl před rokem 1949. Nevidíme jediný důvod, proč bychom se měli chovat jinak, než navrátit katastrální území jednotlivým obcím.“

Hovořilo se i o tom, zda by místo vojenského újezdu Brdy nebylo možné zrušit jiný. Vladimír Kazatel, předseda Komise pro optimalizace vojenských újezdů z ministerstva obrany upozornil, že výběr újezdu Brdy nebyl rozhodně náhodný. Na rozdíl od vojenských újezdů Boletice, Hradiště a Libavá, které umožňují výcvik všech druhů vojsk a provádění součinnostních cvičení, jsou Brdy určeny primárně k výcviku dělostřelectva. V posledních letech byly bojové střelby dělostřelectva prováděny jen několik dní v roce a lze je plnit v ostatních újezdech. Důvodem kromě absence celé řady výcvikových zařízení je i malá výcviková plocha. Ta zaujímá pouhých 3 200 hektarů. V Boleticích je možné cvičit na 8 800 hektarech, na Libavé na 11 000 hektarech a na Doupově dokonce na 17 000 hektarech. Chybí zde také ubytovací kapacity. Pro srovnání jen na Boleticích je možné najednou ubytovat 1 500 vojáků.

Na rozdíl od původního požadavku krajů a obcí na zřízení CHKO po zrušení vojenského újezdu se nyní ozývají i hlasy proti zřízení CHKO Brdy.

Část starostů obcí především ze Středočeského kraje vznesla požadavek, aby ministerstvo obrany své rozhodnutí ještě přehodnotilo a vojenský újezd Brdy případně jen zakonzervovalo. Od dalších starostů ale zaznělo, že pokud nedojde ke zrušení újezdu, budou požadovat kompenzace například za zvýšenou hlukovou hladinu při střelbách a další omezení. Starosta Spáleného Poříčí Pavel Čížek svým kolegům připomenul jejich kompetence. Řekl, že jejich vliv na zrušení újezdu je asi tak velký, jako na to, zda si Plzeň postaví divadlo či ne. Jako starostové obcí o těchto záležitostech ze své pozice nerozhodují. Navíc mají se svými obcemi starostí víc než dost. A právě ty mohou bezprostředně řešit. Byla zmíněna i otázka vodních zdrojů. „Ministerstvo obrany dodrží slib daný starostům okolních obcí, že vodní zdroje budou zrušením vojenského újezdu Brdy převedeny do vlastnictví obcí“, uvedl Vladimír Kazatel.

„Názory, které jsme zde slyšeli, jsou rozdílné. Je skupina obcí, které si nepřejí, aby armáda opustila vojenský újezd a pak je zde skupina obcí, která zrušení vojenského újezdu a předání území pod civilní správu podporuje. Rozhodovat však bude poslanecká sněmovna. Materiál byl schválen na vládě a předložen poslancům. Nedomnívám se, že by se na něm mělo cokoliv měnit,“ zhodnotil na závěr diskusi generální sekretář.

Závěrem pořádající starosta Strašic vyzval přítomné starosty, aby vyjádřili svá stanoviska k návrhu optimalizace vojenských újezdů, konkrétně katastrálního členění, ochraně přírody a samotnému rušení vojenského újezdu Brdy.