Ministerstvo obrany má projekt, jak pomoci novodobým veteránům s návratem do běžného života

Autor: Petr Ballek

Hlavním smyslem projektu je především pomoci vojákům po opuštění armády co nejdříve nalézt uplatnění na trhu práce a začlenit se do civilního života.

Resort chce veteránům také pomoci při jejich rekvalifikaci a nabídnout podporu po psychické stránce. S přechodem do běžného života má totiž podle údajů Československé obce legionářské problém až 40 procent veteránů novodobých válečných konfliktů. 

Včerejší tiskové konference náměstka ministra obrany pro personalistiku Michaela Hrbaty a 1. zástupce náčelníka Generálního štábu AČR brigádního generála Miroslava Žižky, na které byl projekt poprvé představen, se zúčastnil také předseda Československé obce legionářské Pavel Budínský a čestný předseda obce armádní generál ve výslužbě Tomáš Sedláček.

Armáda má na tento projekt 30 milionů korun, z toho ministerstvo obrany přispělo částkou 4,5 milionu, další finance poskytly fondy Evropské unie, uvedl včera na tiskové konferenci náměstek ministra obrany pro personalistiku Michael Hrbata. "Projekt má v první fázi pomoci zhruba 1500 bývalým vojákům ze zahraničních misí. Tento projekt má být zahájen v září a potrvá tři roky. Skončit by tedy měl 30.dubna 2014. V rámci pomoci veteránům vznikne celkem sedm poradenských center v celé ČR, která jim budou poskytovat rady s přechodem do civilu," vysvětlil náměstek ministra obrany Michael Hrbata.

Generál Miroslav Žižka ve svém vystoupení zdůraznil, že otázku postavení, společenského uznání a dalšího uplatnění novodobých válečných veteránů, účastníků zahraničních misí po roce 1989, včetně jejich bezproblémového začlenění do civilního života, považuje za velkou výzvu nejen pro resort obrany, ale zejména pro celou společnost. „Po ukončení aktivní služby v Armádě České republiky je pro válečné veterány získání dalšího odpovídajícího zaměstnání a stabilního příjmu jedním z rozhodujících faktorů pro jejich začlenění do společnosti. Bývalí vojáci mají společnosti co nabídnout a je třeba v této souvislosti vyzvednout zejména jejich unikátní zkušenosti a schopnosti jako jsou rozhodnost, zodpovědnost, organizační schopnosti, flexibilita, ale také například velmi dobrá jazyková vybavenost a zkušenosti z působení v mezinárodním a multietnickém prostředí,“ doplnil generál Žižka.

"Pro naše bývalé vojáky, kteří po letech ukončí svou službu v armádě, má být civilní zaměstnání možností pokračovat ve své kariéře," řekl předseda Československé obce legionářské Budinský. "Nemělo by se stávat, že kvalifikovaní lidé skončí po odchodu z armády jako hlídači parkovišť," uvedl Michael Hrbata.

Vojáci totiž v průběhu své služby v armádě s přibývajícími lety postupně ztrácejí kontakt s "civilem", jak vysvětlil náměstek. Podle Budinského je to dáno tím, že zatímco přijímací proces do armády trvá relativně dlouho a noví vojáci si postupně zvykají na životní změny, opuštění armádních řad trvá krátce a pro mnohé je také zásahem do životních návyků.

Péče o válečné veterány je jednou z hlavních priorit Bílé knihy o obraně, která určuje směřování armády v příštích letech. Za novodobé veterány jsou považováni vojáci, kteří sloužili v zahraničních misích v uplynulých dvaceti letech, tedy od první války v Perském zálivu a řada z těchto vojáků stále v armádě slouží. A právě pro ně je v budoucnu tento projekt určen.