Ministerstvo obrany uvažuje o zrušení vojenského újezdu Brdy. Je nejméně využívaný

Autor: Jan Pejšek, tiskový mluvčí MO

V současné době je v centru pozornosti a jedním z hlavních témat probíraných v diskusích, návrh opustit jeden z pěti vojenských újezdů. Volba padla na Vojenský újezd Brdy.

To proto, že vojenská využitelnost je v Brdech nejmenší. Primárně újezd slouží ke střelbám dělostřelectva, letectva a ke střelbám z ručních zbraní.

Na rozdíl od zbylých újezdů zde nelze uskutečnit střelby z bojových vozidel či protiletadlových raketových kompletů, tudíž je není možné využít k výcviku mechanizovaných jednotek, které jsou páteří naší armády. Důležitým faktorem hovořícím v neprospěch Brd je i nedostatečná infrastruktura k zabezpečení cvičících vojsk.

Hovoříme-li čistě o nákladech na provoz, dojdeme u Brd k průměrné částce 78 milionů ročně. Pokud započítáme i investice do nemovitostí a opravy, dojdeme k průměrné roční částce 150 milionů korun, které plynou z rozpočtu ministerstva obrany.

Pokud se týká objevující se polemiky o miliardových nákladech na pyrotechnickou asanaci, je nesporné, že pro to, aby mohla veřejnost využívat celý bývalý vojenský prostor v Brdech, je tato asanace nutná a že takzvané „cílové plochy“, kde se munice nachází, by s největší pravděpodobností nebyly po nějakou dobu přístupné. Z plochy 26 tisíc hektarů celého újezdu zabírají tato území necelých 12 procent. Poměr cílových ploch k celkové rozloze újezdu je u Brd nejmenší ze všech újezdů a také toto kritérium hrálo při rozhodování svou roli.

Ministerstvo obrany je v případě uvolnění Brd připraveno dále jednat, jak s nebezpečnými plochami naložit. Ať už padne rozhodnutí o zrušení na jakýkoliv ze stávajících pěti újezdů, vždy se najde řada kritiků.

Resort obrany ale musí hledat úspory a vojenské újezdy v současném počtu a velikosti jsou zbytečným luxusem, který si do budoucna nemůžeme dovolit.