Ministr obrany a náčelník Generálního štábu AČR se zúčastnili Terezínské tryzny

Autor: (oha)

Nejvyšší představitelé státu v čele s prezidentem republiky Milošem Zemanem dnes v Terezíně uctili památku obětí nacistické perzekuce. Vzpomínkové akce se zúčastnil také ministr obrany Vlastimil Picek a náčelník Generálního štábu AČR generálporučík Petr Pavel.

Představitelé veřejného života, desítky diplomatů či zástupci veteránských organizací. Ti všichni se v neděli 19. května sešli na Národním hřbitově před terezínskou Malou pevností, aby si připomněli utrpení lidí v nacistických koncentračních táborech.

Terezínské tryzny se zúčastnili kromě jiných také předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová, místopředsedkyně vlády Karolína Peake či předseda Ústavního soudu ČR Pavel Rychetský. Nechyběli zástupci České obce sokolské, Konfederace politických vězňů, veteránských organizací a samozřejmě bývalí vězni koncentračního tábora v Terezíně.

Zdejším ghettem prošlo v letech 1941 – 1945 sto padesát pět tisíc lidí, konce války se nedožila většina z nich. I přesto, že Terezín nebyl klasickým vyhlazovacím táborem, i zde lidé umírali – především kvůli špatným hygienickým a stravovacím podmínkám.

Prezident Miloš Zeman v hlavním projevu varoval před podléháním jakékoli manipulaci a v této souvislosti připomněl totalitní diktatury nacistického Německa i stalinského Ruska. "Uvědomme si tedy proto, prosím, že není možné nechat se ohlupovat jakoukoliv manipulací," sdělil. "Vzdáme-li se práva na informace, na srovnání těchto informací z různých zdrojů a necháme-li sebou manipulovat, pak se opravdu budeme chovat jako ovce," doplnil Zeman.

Během tryzny, jíž přihlížely stovky lidí z blízkého i vzdáleného okolí, zazněly také dvě modlitby symbolizující spojení dvou světů – židovského a křesťanského. Přednesli je probošt katedrální kapituly sv. Štěpána v Litoměřicích Jiří Hladík a vrchní zemský a pražský rabín Karol Sidon. Na závěr zazněly úryvky z Verdiho Requiem v podání Děčínského pěveckého sboru.

Hosté si připomněli také výročí poslední popravy v Malé pevnosti

Terezínské tryzně předcházela vzpomínka na bývalém popravišti v Malé pevnosti. Několik dnů před koncem války, 2. května 1945, zde bylo popraveno 51 vězňů, většinou mladých členů levicových odbojových organizací. Položením věnce za resort obrany jejich památku uctil náčelník Generálního štábu AČR generálporučík Petr Pavel.

Ten v krátkém projevu připomněl, že Terezín byl svědkem těch nejhorších činů, které se v historii lidstva odehrály a je dobře, že si tyto události nejen pamětníci, ale také mladá generace připomíná. "Jako voják vnímám, jakou nesmírnou beznadějí museli lidé zde uvěznění procházet. Narozdíl od nás, vojáků, kteří jsme se mohli se zbraní v ruce alespoň bránit, tito lidé museli jen útrpně čekat na naplnění svého osudu. Za Armádu ČR bych chtěl říct, že uděláme vše, co je v našich silách, aby se podobná historie už nikdy neopakovala."

Úředníci pražského gestapa přijeli do Malé pevnosti se seznamem asi 70 vězňů s označením XYZ, kteří byli určeni k likvidaci. Ti byli postupně vyvoláváni a předáváni dozorcům. Zpočátku se vězni domnívali, že již budou propuštěni na svobodu, zvlášť když o den dřív, 1. května 1945, došlo k propuštění tuberkulózních vězňů. Teprve salvy, které se začaly ozývat, prozradily, že jde o popravu, jakou věznice do té doby nepoznala. Ve zmatku, který nastal, se někteří vyvolávaní nepřihlásili. Popraveno jich nakonec bylo padesát jedna, většinou mladých členů levicových odbojových organizací. Jejich těla byla zpopelněna v krematoriu litoměřického tábora, popel je dnes uložen pod hlavním pylonem na Národním hřbitově.