Ministr obrany Alexandr Vondra hovořil na půdě VHÚ Praha o potřebě hrdinství

Autor: nat, aha

Expozice třetího odboje s názvem „Přísahali republice“ Vojenského historického ústavu v Armádním muzeu Žižkov se stala vhodným místem pro předání nejvyšších resortních vyznamenání ministerstva obrany. Obdrželi je členové skupiny bratří Mašínů, rodinným příslušníkům vyznamenaných je předal ministr obrany Alexandr Vondra.

Nejvyšší resortní vyznamenání obdrželi Milan Paumer in memoriam, který se v roce 1953 za dramatických okolností probil s Ctiradem a Josefem Mašínovými z tehdejšího komunistického Československa do západního Berlína. Vyznamenáni byli in memoriam také další dva členové skupiny, Václav Švéda a Zbyněk Janata. Ti byli při útěku chyceni a posléze popraveni. Oceněn byl i Vladimír Hradec, který skupině pomáhal a byl za to odsouzen na 22 let do vězení.

Vyznamenání byla udělována v souvislosti s vernisáží výstavy věnované třetímu odboji, kdy byly veřejnosti poprvé představeny osobní věci bratří Mašínů a Milana Paumera. Tyto předměty, jako například vojenské barety a nášivky z období jejich působení v americké armádě, identifikační známky, náramkové hodinky atd., věnovaly rodiny bratří Mašínů a Milana Paumera přímo Vojenskému historickému ústavu.

Akce se záměrně konala 24. února, v předvečer 63. výročí komunistického únorového puče. Měla tím připomenout skutečnost, že zdaleka ne všichni občané Československa přijali komunistický teror pasivně. Autor výstavy podplukovník Eduard Stehlík ve svém projevu připomněl málo reflektovanou skutečnost, že činy bratří Mašínů je nutné vidět v historickém kontextu, jako pokračování boje Čechoslováků za svobodu a demokracii. Mašínové neodcházeli na západ ve snaze „utíkat“ z republiky. Chtěli se vrátit a přinést do země svobodu a demokracii. Stejně jako vojáci odcházející před Hitlerem i oni odcházeli s myšlenkou, že budou v zahraničních armádách bojovat za osvobození republiky od totalitního režimu.

Potřebu hrdinství zmínil ve svém projevu i ministr obrany Alexandr Vondra: „V naší novodobé historii po roce 1948 máme málo hrdinů. Máme tendenci hrdinské činy různě relativizovat, stále vidíme pochyby a klademe si otázky. Ve skutečnosti bychom místo otazníku potřebovali vykřičník. Říci jasně, že někdo měl odvahu s komunistickým režimem bojovat.“

Vernisáže se zúčastnila i Sandra Mašínová, dcera Josefa Mašína. Ta také přečetla dopis obou bratrů, ve kterém kromě jiného píší: „Ani světové zhroucení komunistického systému po roce 1989 neznamenalo konec kontinuity komunistických zákonů v České republice. Ti, kteří proti komunistickému teroru bojovali a byli dopadeni, pokud nebyli popraveni nebo nezemřeli v komunistických žalářích, jsou dodnes nositeli zbytkových trestů. Jejich tehdejší soudci konají dále své řemeslo. Období komunistického útlaku po sobě zanechalo v Čechách morální trosky, kterých jsme svědky i dnes… Děkujeme všem, kteří umožnili tuto výstavu, která by měla českému národu být připomínkou toho, že svoboda a demokracie nejsou zadarmo.“

Zdena Mašínová, sestra bratrů Mašínů, rovněž vyjádřila dík Vojenskému historickému ústavu a konkrétně podplukovníku Eduardu Stehlíkovi za jeho práci a aktivitu týkající se historického výzkumu třetího odboje.

Expozice věnovaná třetímu odboji nabízí návštěvníkům Armádního muzea na Žižkově vedle osobních věcí bratrů Mašínových a Milana Paumera i další předměty vztahující se k působení našich vojáků v západních armádách po roce 1948. Jsou zde také vitríny věnované Pomocným technickým praporům nebo těm bývalým vojákům Československé armády, které režim uvrhl po roce 1948 do vězení.

Autor fotografií: Jitka Svítáková