Při přednášce o krizovém řízení
Obrázek x z y
24.10.2013
Zaplněná aula a ovace dnes vyprovázely Vlastimila Picka, který na kladenské Fakultě biomedicínského inženýrství ČVUT přednášel o krizovém řízení armády od povodní po Afghánistán.
V padesáti minutách ministr obrany posluchače uvedl do systému vyžadování a nasazování sil a prostředků armády, její součinnosti s civilním sektorem a spolupráce v rámci NATO a EU při humanitárních operacích v zahraničí. Vysokoškoláky si kromě zajímavých informací o zapojení armády při řešení nejrůznějších krizových situací vojenského i nevojenského charakteru získal především bezprostředními reakcemi na jejich dotazy.
Na otázku, co považuje za dosavadní největší úspěch armády, ministr mluvil o tom, jak armáda díky zahraničním misím vyspěla. Od prvních výjezdů takzvaně „na zkušenou“, bez kvalitního technického vybavení, s malou znalostí cizího jazyka, procedur a postupů, se dopracovali do stavu, kdy podle Picka bez problémů působí v zahraničních štábech, hravě se domluví a procedurální postupy mají v malíčku. Čeští vojáci podle jeho slov dnes v některých schopnostech dokonce převyšují kolegy řady západních armád. „Naši vojáci odvedli velký kus práce,“ pochválil příslušníky armády.
Na dotaz, jak by měl zájemce o vstup do armády postupovat, ministr nejdřív pohotově opáčil, že na fakultu nepřijel jako „náborář“. Pak vysvětlil, že armáda disponuje náborovými středisky, kde se adept přihlásí a projde zdravotní prohlídkou a fyzickými testy. „Mohu vám říct, že – vy doufám ne – ale mladá generace je nemocná a skoro nic neuběhne,“ konstatoval s tím, že právě v těchto úvodních vyřazovacích kolech pohoří spousta mladých adeptů a adeptek. Ty úspěšní pak absolvují základní výcvik ve Vyškově. „Kdo přežije ty tři měsíce, už je v pohodě,“ řekl s úsměvem.
Mluvilo se i o odborných věcech – například radiolokátoru Věra (dříve Tamara), který byl pojmenován po Věře Perlingerové, výrazné osobnosti českého řízení letového provozu. Radiolokátor má ve výzbroji česká armáda a úspěšně se prodává i do zahraničí. Ministr také odpovídal, proč česká armáda potřebuje stíhací nadzvukové letouny a nestačily by jí stroje L-159. Překvapení vzbudil fakt, že české podzvuky létají pomaleji než dnes běžné dopravní letouny a protože stíhací letectvo plní primárně úkol ochrany vzdušného prostoru, stroje L-159 by v tomto případě nevyhovovaly. Ministr v této souvislosti připomněl, že Československo mělo v minulosti několik stíhacích pluků rozmístěných po celé republice, dnes má pouze jednu letku o čtrnácti nadzvucích JAS-39 Gripen. Tento počet je ale podle Picka dostačující a dokáže obsloužit celou Českou republiku.
Součástí návštěvy ministra obrany na Fakultě biomedicínského inženýrství ČVUT bylo také setkání s děkanem Jozefem Rosinou a proděkanem pro rozvoj a vnější vztahy Jiřím Halaškou. Děkan pak přednášku i diskusi se studenty školy rovněž moderoval.