Ministr obrany vyznamenal účastníky domácího odboje a další významné osobnosti

Autor: Viktor Meca, tiskové oddělení

Ministr obrany Martin Stropnický dnes v budově ministerstva na pražských Valech ocenil 11 osobností nejvyšším resortním vyznamenáním. Kříž obrany státu či Zlatou lípu ministra obrany obdrželi in memoriam nejen příslušníci domácího odboje z 2. světové války, ale také další významné osobnosti.

Předání nejvyšších resortních vyznamenání pozůstalým se účastnili také náčelník generálního štábu Armády ČR generálporučík Josef Bečvář, náměstci ministra obrany Jiří Borovec a Roman Molík, ředitel kabinetu MO Jan Rouček a ředitel Vojenského historického ústavu Aleš Knížek.

„Spojuje je to, že jsou to potomci přímých účastníků bojů.  Byli to lidé odvážní. Tito lidé se nezavřeli a nepočkali, jak to dopadne, a nedoháněli svou odvahu až v roce 1945. Byl to vlastně místní výkvět té masarykovské generace a dostávali se do situací, které byly nesmírně obtížné, kdy to bylo velmi nebezpečné, a přesto do toho šli s neuvěřitelnou vervou,“ zdůvodňuje výběr oceněných ministr obrany Martin Stropnický.

Kříž obrany státu in memoriam udělil ministr obrany také některých členům odbojové organizace Obrany národa Janu Budíkovi, brig. gen. i. m. Václavu Morávkovi, div. gen. Františku Slunéčkovi a plk. i. m. Ladislavu Preiningerovi.

Dcera posledně jmenovaného Milena Freimanová považuje vyznamenání za projev úcty k životu jejího otce a za způsob zachování jeho památky. „Já na něj vzpomínám jako na tátu. Když jsme šli ze školy, tak jsme slyšeli na ulici megafony, které odříkávaly jména popravovaných, takže tím bylo mé dětství poznamenané. Nosili jsme tátovi na Pankrác čisté oblečení, a když jsme tam přišli naposled, táta už tam nebyl,“ vzpomíná paní Freimanová na osudný 1. říjen 1941, kdy byl její otec nacisty zastřelen.  I to je jeden z důvodu, proč ve svém pokročilém věku připravuje s Československou obcí legionářskou o svém otci knihu „Přísaha: deníky francouzského legionáře Ladislava Preiningera 1913-1940“.

Zlatou lípu obdržel in memoriam vojenský chirurg Miroslav Nešpůrek či vojenský konstruktér Alexej Surin. Dále generálmajor František Bürger-Bartoš, který během okupace vytvořil vojenskou odbojovou skupinu „Bartoš“ z řad důstojníků zaměstnaných na protektorátním ministerstvu financí, která se na sklonku války zaměřila na přípravu povstání v Praze.