Ministra zaujaly v Císařské zbrojnici lovecké pušky

Vystaveno je i dělo, které leželo 350 let pod vodou. „Dějiny se někdy vracejí na místo činu,“ řekl ve svém projevu při otevření nové stálé expozice Vojenského historického ústavu ministr obrany Alexandr Vondra.

Měl tím na mysli návrat sbírek VHÚ do Schwarzenberského paláce na pražských Hradčanech. Od čtvrtka 17. února je tu veřejnosti zpřístupněna tzv. Císařská zbrojnice.

Slavnostního otevření se s ministrem obrany účastnili i ministr zahraničí Karel Schwarzenberg a první místopředseda Senátu Parlamentu ČR Přemysl Sobotka. „Je to pro nás skutečně šťastný návrat,“ zmínil při otevření ředitel Vojenského historického ústavu plukovník Aleš Knížek. „Chtěl bych poděkovat všem pracovníkům VHÚ, kteří k tomuto návratu přispěli a vytvořili tak výjimečnou expozici. Samozřejmě velký dík patří i Národní galerii, která nyní palác spravuje a bez jejíhož aktivního přístupu bychom Císařskou zbrojnici nemohli realizovat.“

Zájem prvních návštěvníků vyvolala jak expozice, která čítá na půl tisícovky vojenských i loveckých předmětů z období od 15. století do druhé půlky 19. století, tak samotné místo, renesanční podkroví paláce. I ministra Vondru při prohlídce zaujalo původní trámoví i podlaha: „Celkové umístění je nádherné a pro návštěvníka skutečně nečekané. Kdybych měl říct, co mě zaujalo z jednotlivých exponátů, tak je to asi kolekce loveckých zbraní, která je ve velké prosklené vitríně.“ Vitrína předvádí celkem 48 pušek, z nichž většina patří k uměleckým kusům, jsou bohatě zdobeny. Vitrína je přístupná z obou stran, návštěvník si může pušky prohlédnout detailně.

K podkroví paláce ještě doplňme, že je zde důmyslným způsobem řešena otázka vzduchotechniky. Ta se nyní skrývá za kovovými závěsy, které svou strukturou připomínají středověkou železnou košili. Podobné závěsy najdeme v Evropě jen na jediném místě, v muzeu automobilů Mercedes ve Stuttgartu. Díky klimatizaci je pod střechou i v nejparnějším počasí stálých 18 až 22 stupňů Celsia. Střecha je od původního krovu oddělená, izolační vrstva je silná dvacet centimetrů, a proto také byla během rekonstrukce paláce střecha zdvižena o dva decimetry. Pro tuto operaci bylo potřeba získat zvláštní povolení od památkářů.

Kurátor výstavy Jan Šach upozorňuje i na jeden exponát, který možná na první pohled nepůsobí zvláštním dojmem, ale má o to zajímavější historii: „Máme tu hlaveň děla z počátku 16. století, která byla ulita v benátském arzenálu pro loďstvo rytířů řádu Svatého Jana na Rhodu. V roce 1522 byly v obavách před tureckým vpádem řádové lodě potopeny, hlaveň od té doby ležela pod vodou. Až teprve po roce 1870 nechal rakouský císař František Josef I. předměty z potopených lodí vylovit, s nimi i dvanáct dělových hlavní. Ty pak věnoval českému velkopřevorství. A ve 20. století se dostaly do našich sbírek.“

Otevření Císařské zbrojnice bylo zpestřeno i stylovým programem. Na nádvoří Schwarzenberského paláce se za světel loučí předvedla skupina historického šermu Dominik. Právě tato skupina již v minulosti několikrát s Vojenským historickým ústavem spolupracovala a na nádvoří vystupovala v dobách před rokem 2002, kdy zde VHÚ sídlil.

Autoři: Andrej Halada a Natálie Poděbradská