Ministři obrany EU jednali o další podpoře Ukrajiny i navyšování unijního příspěvku k obraně Evropy

V Bruselu se dnes sešli ministři obrany EU, aby jednali mimo jiné o dalších možnostech financování vojenské podpory Ukrajiny a aktuálních mírových jednáních. Šéfové resortů obrany diskutovali také o spolupráci s Kyjevem v oblasti obranného průmyslu a navyšování obranné připravenosti EU. Resort Ministerstva obrany ČR zastupoval Jiří Šedivý, vrchní ředitel sekce obranné politiky a strategie.

Jedním z témat jednání k vojenské podpoře Ukrajiny, kterého se zúčastnil také ukrajinský ministr obrany Denis Šmyhal, byla debata o probíhajících diplomatických jednáních o ukončení války na Ukrajině. Podle Jiřího Šedivého musí být výsledek přijatelný nejen pro Ukrajinu, ale celou Evropu. „Pozice České republiky zůstává nezměněna. Tedy že jakákoliv budoucí dohoda o ukončení války musí respektovat suverenitu Ukrajiny a nezbytné je rovněž zapojení Evropy do jednání,“ upřesnil.

Financování vojenské podpory Ukrajiny

Za nejlepší cestu vpřed pro udržitelné financování další podpory Ukrajiny považuje ČR takzvanou reparační půjčku, tedy návrh na využití zmrazených ruských aktiv pro zprostředkování financí Kyjevu. Podle vrchního ředitele SOPS MO aktuálně neexistuje jiná alternativa. „Půjčka musí být použita s primárním cílem okamžitého řešení nejnaléhavějších vojenských potřeb Ukrajiny. To zahrnuje také flexibilitu při nákupu vybavení ve třetích zemích, pokud to bude potřeba,“ sdělil.

K české muniční iniciativě, která Ukrajině zajišťuje dělostřeleckou munici, Šedivý uvedl, že ČR nyní pokračuje v dodávkách dle plánu. „Pokračujeme v našem úsilí. Vloni Ukrajina z této iniciativy obdržela 1,5 milionu dělostřeleckých nábojů, letos by to mělo být více než 1,8 milionu,“ podotkl. Vzhledem k situaci na frontě a ukrajinským požadavkům se ČR nyní zaměřuje na dodávky většího množství munice ráže 155 mm s dlouhým doletem.

ČR na iniciativě spolupracuje s řadou partnerských zemí, které poskytují finanční prostředky pro nákup munice. Dodávky zajišťují prověřené české firmy, které odpovídají za kvalitu a včasnost dodání. Její důležitost vyzdvihl při nedávném česko-ukrajinském jednání i náměstek ukrajinského ministra obrany Serhij Bojev, podle kterého zaručuje česká muniční iniciativa stabilní dodávky potřebné munice ukrajinským ozbrojeným silám.

Obranná připravenost EU do roku 2030

Ministři obrany jednali rovněž o posilování obranné připravenosti EU, neboli unijnímu příspěvku k zajišťování obrany Evropy. Letos v polovině října vydala Evropská komise Cestovní mapu k obranné připravenosti do roku 2030, která stanovuje zásadní cíle a milníky pro společné posilování obranných schopností členských států EU. Součástí Cestovní mapy jsou také tzv. vlajkové projekty, týkající se mimo jiné ochrany východního křídla Unie a protidronové obrany EU. Mimoto se diskuze zaměřila na účast členských států v nově vznikajících schopnostních koalicích, ve kterých mají státy společně hledat jak zaplnit urgentní mezery ve schopnostech. ČR má dlouhodobě zájem o spolupráci s ostatními členskými státy především v oblasti protivzdušné a protiraketové obrany, raket a munice, vojenské mobility, dronů a protidronových systémů. Cílem je prozkoumat potenciál EU k navýšení obranyschopnosti ČR komplementárně k plnění závazků NATO.

Evropská obranná agentura jako zásadní aktér

Na závěr proběhlo jednání řídícího výboru Evropské obranné agentury (EDA), kde se ministři zaměřili na posílení role EDA v koordinaci zajišťování evropské obranné připravenosti. Dle ČR musí členské státy nadále sehrávat hlavní roli v posilování obranných schopností. V tom je EDA, coby mezivládní platforma, nezastupitelná. Zároveň je zapotřebí dále prohlubovat spolupráci mezi EU a NATO, aby unijní iniciativy co nejefektivněji přispívaly k naplňování našich aliančních závazků.