Jaromír Zůna se státním tajemníkem MO Švédska
Obrázek x z y
1.9.2026
Ve Wicklow v Irsku se konalo neformální zasedání evropských ministrů obrany v rámci irského předsednictví Radě EU. Na programu byla další podpora Ukrajiny, ale také nová či méně obvyklá témata – mj. vesmírná bezpečnost a chystaná výcviková mise EU v Libanonu. Českou republiku zastupoval ministr obrany Jaromír Zůna, který vystoupil ke všem třem tématům.
První jednací blok zasedání se týkal podpory Ukrajiny, v v diskuzi rezonovalo také posilování oboustranně výhodné obranně-průmyslové spolupráce s Ukrajinou.
ČR jako aktivní hráč ve vesmírné doméně
Ministři obrany dále diskutovali postoj EU k obraně a bezpečnosti ve vesmíru. Unie dnes vesmír považuje za strategickou doménu, která je klíčová nejen pro bezpečnost a obranu, ale i ekonomiku a fungování společnosti. Před třemi lety představila první Vesmírnou strategii pro bezpečnost a obranu (Space Strategy for Security and Defence), která počítá s pravidelným vyhodnocováním vesmírných hrozeb, sdílením informací, společnými cvičeními i mechanismy reakce na útoky proti evropským kosmickým systémům. Těch Evropa provozuje několik, tři nejdůležitější jsou satelitní navigace Galileo, systém pozorování Země Copernicus a zabezpečená satelitní komunikace IRIS.
Česká republika v této oblasti rozhodně nezůstává pozadu. Od ledna 2025 operuje na oběžné dráze česká družice SATurnin-1, která rozšiřuje schopnosti Vojenského zpravodajství a jeho satelitního centra (SATCEN VZ) a dokáže pořídit až sto detailních snímků Země denně. Podle mluvčího VZ projekt posílá snímky sloužící k dlouhodobému monitoringu desítek zájmových oblastí. „Celý projekt rozšířil naše možnosti ve vesmírné doméně a zároveň zvýšil schopnosti českého průmyslu v této oblasti," sdělil Jan Pejšek.
V posledních měsících často viditelným a sledovaným příkladem implementace evropské vesmírné strategie je pak projekt Česká cesta do vesmíru, v rámci kterého se na svůj let na Mezinárodní vesmírnou stanici ISS připravuje český pilot mjr. Aleš Svoboda. Mise je společným projektem Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva obrany, které ji od letoška nejen financuje, ale spatřuje v ní i veliký potenciál:
„Ministerstvo obrany se chce v oblasti bezpečnosti a obrany ve vesmíru zaměřit na vědu a budování kapacit, což zahrnuje právě i podporu vesmírné mise Aleše Svobody. Vzdělávací a výcvikové aktivity spojené s tímto projektem plánujeme využít k podpoře rozvoje nové generace národních vojenských kapacit v kosmickém sektoru,“ vyzdvihl ministr obrany Jaromír Zůna. Česká republika je na tento projekt a zapojení stíhacího pilota Armády ČR patřičně hrdá, mise sama pak podle ministra Zůny dokazuje, že jakýkoliv členský stát – bez ohledu na velikost – může převzít vedoucí roli ve vědeckých vesmírných misích.
Nová mise EU v Libanonu
Ministři obrany diskutovali také plán vytvořit novou civilně-vojenskou misi v Libanonu, která by se zaměřila na výcvik Libanonských ozbrojených sil (LAF) a Vnitřních bezpečnostních sil (ISF). Evropská unie misí sleduje především stabilizaci regionu a omezení vlivu nestátních ozbrojených skupin, zejména Hizballáhu. Mise vzniká v kontextu postupného ukončování dlouholeté peacekeepingové mise OSN s názvem UNIFIL, neměla by ji však nahradit ani působit přímo na hranicích s Izraelem.
Česká republika spolu s drtivou většinou ostatních členských států EU nastíněnou podobu mise podporuje. „Česká republika se zapojila do iniciačních jednání o případném příspěvku do štábu mise," sdělil ministr Jaromír Zůna.