Ministři obrany NATO se zaměřili na odstrašení, protidronové iniciativy, investice do obrany a podporu Ukrajině

Autor: tiskové oddělení MO

Náměstek ministryně obrany Daniel Blažkovec se v Bruselu zúčastnil zasedání ministrů obrany zemí NATO, Kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny a Rady pro zahraniční věci EU. Společným jmenovatelem všech jednání byla potřeba adekvátně reagovat na opakovaná narušení vzdušného prostoru Aliance, zefektivnit protivzdušnou obranu a zajistit pokračující podporu Ukrajině.

ČR se již aktivně zapojuje do posílení obrany východního křídla NATO. Od poloviny září pomáhají bránit tři české vrtulníky a jednotka pro speciální operace SOATU alianční a potažmo evropský vzdušný prostor. Čeští vojáci byli do Polska vysláni poté, co došlo k narušení tamního vzdušného prostoru ruskými drony.

„Jakkoliv je to správné, jsme stále v reakčním modu. Rozhodně bychom se měli vyhnout eskalaci, ale současně je nutné Rusku ukázat naše odhodlání,“ uvedl v prohlášení náměstek Daniel Blažkovec.

Cizí drony nad územím Severoatlantické aliance nejsou podle Blažkovce ničím novým a s jejich narušováním vzdušného prostoru NATO bude potřeba počítat i v budoucnu. „Musíme investovat do řešení, která pomohou eliminovat tuto hrozbu a současně budou cenově příznivá,“ zdůraznil. Aliance na obnově své protivzdušné obrany pracuje, podle Blažkovce je ale nutné, aby byl proces efektivnější. „Obranný průmysl potřebuje signál, že protivzdušná obrana – včetně protidronové – patří mezi naše hlavní priority. A v našich postupech také musíme zohlednit zkušenosti Ukrajiny,“ doplnil.

V podpoře Ukrajiny se z pohledu Severoatlantické aliance nic nemění. Spojenci se shodli, že pomoc této zemi je nejúčinnějším způsobem, jak NATO bránit a zajistit bezpečnost evropského prostoru. Náměstek ocenil mezinárodní PURL iniciativu (Seznam prioritních požadavků pro Ukrajinu). Ta vznikla na základě dohody mezi generálním tajemníkem NATO a prezidentem USA s cílem usnadnit evropským spojencům a dalším partnerům nákup zbraní americké výroby pro Ukrajinu. „Ukrajina nicméně potřebuje zbraně od co nejširší možné škály dodavatelů. Hlavní pozornost ČR proto zůstává upřena na muniční iniciativu,“ podotkl Blažkovec.

Spojenci během jednání diskutovali také naplňování 5procentního závazku k obranným výdajům, který byl schválen na summitu v Haagu letos v červnu. Ten spočívá v postupném zvyšování výdajů na obranu státu na úroveň minimálně 3,5 % HDP a dosažení úrovně 1,5 % HDP na další výdaje související s obranou a bezpečností. Obou cílů má být dosaženo do roku 2035. V ČR je od 1. července 2023 v platnosti zákon o financování obrany, který zajišťuje nejméně 2 % HDP na obranu. Na základě usnesení vlády z 5. března 2025 mají být výdaje v roce 2026 navýšeny na 2,2 % HDP s každoročním postupným zvyšováním o 0,2 % HDP ročně. Tří procent by takto ČR měla dosáhnout v roce 2030. „Návrh státního rozpočtu na rok 2026 schválený vládou 30. září 2025 a střednědobý výhled na roku 2027 a 2028 obsahují ještě vyšší částky: v příštím roce má činit 2,3 %, o rok později 2,5 % a v roce 2028 2,6 %,“ upřesnil Blažkovec.

Na okraj jednání spojenci podepsali Memorandum o porozumění ke spolupráci při vývoji a zavádění schopnosti simulačního výcviku. „Ambicí je vytvoření formální sítě expertů působících v oblasti výcvikových simulačních technologií a jejich zapojení do budoucí koncepce digitální transformace NATO,“ upřesnil Blažkovec.

Během navazujícího zasedání Kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny byly prezentovány aktuální ukrajinské potřeby, vyplývající ze situace na bojišti, a příspěvky partnerů směrem k jejich naplnění. Náměstek Blažkovec informoval, že do konce října bude v rámci Muniční iniciativy na Ukrajinu letos dodáno celkem již přes 1,4 milionu kusů velkorážové munice. Nadále platí, že Iniciativa je nyní pro Ukrajinu nejvýznamnějším dodavatelem munice.

Jednací den uzavřelo jednání formální Rady pro zahraniční věci EU ve formátu ministrů obrany (FAC Defence), které se zaměřilo na dosažení konkrétních výstupů při naplňování mezer v prioritních schopnostních oblastech k realizaci cílů obranné připravenosti 2030. Členské státy podpořily navržené klíčové iniciativy a diskutovaly možnosti zintenzivnění vojenské podpory Ukrajiny, včetně jejího zapojení do projektů obranné připravenosti EU.