Ministři obrany zemí NATO jednali v Bruselu

Autor: Petr Medek, tiskový mluvčí MO

Posílení Sil rychlé reakce a zřízení dalších dvou velitelství na východní hranici Aliance. To jsou některé z hlavních závěrů čtvrtečního jednání ministrů obrany zemí NATO v Bruselu.

„Síly rychlé reakce se zdvojnásobí na 40 000 vojáků. Zároveň Aliance pokračuje v budování hrotových uskupení, která by měla být v případě potřeby nasazena do 48 hodin," uvedl ministr obrany Martin Stropnický.

NATO také vytvoří další dvě malá velitelství - na Slovensku a v Maďarsku. Ta by v případě ohrožení koordinovala nasazení aliančních jednotek v daném regionu. Už na začátku září vznikla v šesti zemích na východní hranici NATO - v Bulharsku, Estonsku, Litvě, Lotyšsku, Polsku a Rumunsku.

Český ministr se během dne sešel se svým maďarským kolegou Istvánem Simicskó, se kterým probírali českou pomoc na schengenské hranici. Setkal se také s německou ministryní Ursulou von der Leyen a italskou ministryní Robertou Pinotti.

Debata o Afghánistánu a Sýrii

Alianční ministři mluvili také o situaci v Afghánistánu a Sýrii. Mise NATO v Afghánistánu Resolute Support má skončit příští rok. Už teď se přitom intenzivně debatuje o tom, že by měla být prodloužena.

Do situace v Sýrii zase vstoupilo Rusko, které zahájilo letecké operace proti pozicím organizace Islámský stát.

„Nebuďme romantičtí, Rusko tam neřeší syrský problém, ale především prosazuje své zájmy, zachovat si velmi důležité místo vlivu ve východním Středomoří. Urovnání a řešení situace to v žádném případě bohužel neprospívá," zhodnotil ministr Stropnický.

V rámci jednání také zasedala komise NATO-Gruzie. Ministři ocenili pokračující reformu gruzínských bezpečnostních složek a shodli se, že varšavský summit by Gruzii měl vyslat silný partnerský signál.