Ministři obrany zemí NATO jednali v Bruselu

Ministři obrany členských zemí NATO jednali ve dnech 26. a 27. října v sídle NATO v Bruselu. Cílem jednání, které bylo prvním od summitu NATO ve Varšavě v červenci 2016, bylo rozpracovat výstupy z tohoto summitu, a to zejména v oblasti posilování aliančního odstrašení a obrany, šíření stability za hranicemi NATO a spolupráce NATO a EU.

Alianční vojáci v Pobaltí

Na summitu ve Varšavě schválilo NATO kroky vedoucí k posílení své obranyschopnosti. Jedním z nich je vybudování předsunuté přítomnosti na východním křídle Aliance. USA, Velká Británie, Německo a Kanada, působící v tomto projektu jaké vedoucí země, ministry informovaly o pokroku při výstavbě bojových uskupení, která budou od příštího roku trvale přítomna v Pobaltí a Polsku.

„Česká republika zvažuje, že by se do projektu zapojila od roku 2018, optimálně v rámci německého uskupení v Litvě. Jsme připraveni zvážit i nabídku Kanady na účast v rámci jejich působení v Lotyšsku, kterou mi kanadský ministr obrany Harjit Sajjan předložil během jednání,“ říká ministr obrany Martin Stropnický.

V roce 2017 bude ČR přispívat k obraně exponovaných spojenců prostřednictvím výcvikové iniciativy V4 v Pobaltí. Na začátku roku zamíří 150 českých vojáků do Litvy, kde budou působit tři měsíce.

Aliance se kromě předsunuté přítomnosti zaměřuje také na vytvoření tzv. následných sil, na jejichž rozvoji se ČR bude rovněž podílet ve spolupráci s dalšími spojenci, zejména s Německem a Polskem. „Následné síly by měly být robustní a akceschopné jednotky schopné zajistit kolektivní obranu napadeného člena Aliance. Pro potřeby okamžité reakce už má NATO k dispozici Síly velmi vysoké pohotovosti (VJTF) a Síly rychlé reakce (NRF). Následné síly by byly využity v dalším sledu,“ popisuje ministr Stropnický.

Ministři první den zasedání věnovali pozornost i pokroku v oblasti posilování kybernetické obrany Aliance, zefektivnění procesu aliančního obranného plánování a vydali úkol zhodnotit, zda velitelská struktura NATO je stále schopna plně reagovat na výzvy současného bezpečnostního prostředí. Ministři byli také informováni o aktuálních intenzivních vojenských aktivitách Ruska.

Šíření stability za hranicemi NATO a spolupráce s EU

Zajišťování stability v aliančním sousedství je druhým hlavním pilířem reakce NATO na změněné bezpečnostní prostředí. Zaměřuje se na úsilí Aliance poskytovat podporu a asistenci partnerům při navyšování jejich obranných schopností či v boji proti terorismu. Ministři mimo jiné schválili spuštění námořní operace Sea Guardian, která bude přispívat k boji proti nelegální migraci ve Středozemním moři, alianční podporu námořní operace EU Sophia či spuštění aliančního výcviku iráckých ozbrojených sil v Iráku od ledna 2017. Všechny tyto aktivity mají přispět ke stabilizaci situace v oblasti Středomoří, boji s terorismem, řešení uprchlické krize a omezení pašování zbraní.

Druhého dne jednání Severoatlantické rady se zúčastnili také ministři obrany Švédska a Finska a vysoká představitelka Evropské unie Federica Mogherini. Tématem diskuze byly vztahy Aliance a EU a posilování evropské obrany komplementární k NATO.