Ministryně Jana Černochová zavítala za ženisty do Bechyně

Autor: redakce (ob)

Ministryně obrany Jana Černochová včera navštívila 15. ženijní pluk v Bechyni. Seznámila se s úkoly jednotky a prohlédla si její techniku. Ženijní pluk má své vojáky kromě Bechyně ještě v Olomouci a paleta činností, za něž odpovídají, je nesmírně široká. Klíčová role ženijního vojska vystupuje nyní do popředí i v souvislosti s válkou na Ukrajině.

Ministryně Jana Černochová si podle jejích slov vybrala bechyňský útvar k návštěvě cíleně: „Mám to trochu jako dluh, protože jsem zde bohužel nebyla ani jako předsedkyně výboru pro obranu.“

S důstojníky pluku mluvila mj. o modernizaci ženijní techniky. „Viděli jsme robotické vybavení pyrotechniků, které odpovídá 21. století, viděli jsme ale i některé automobily ještě z dob studené války. Proto je mým cílem i tuto techniku posunout do tohoto století,“ prohlásila.

Jedním z témat diskuze bylo i nasazení ženistů v aliančních a evropských strukturách.

MV-3 vyvolal zájem spojenců

Právě olomoucká zatarasovací četa minových vrhačů je nyní na misi v Lotyšsku, kde jako součást španělské ženijní roty působí v rámci alianční předsunuté přítomnosti eFP. Hlavní zbraní českých vojáků jsou minové vrhače MV-3, které u spojenců vzbudily nemalý zájem. „Jednou salvou položíme 12 protitankových min až do tříkilometrové vzdálenosti. Minový vrhač používáme k zatarasení například páteřní komunikace nebo křižovatky. Síly nepřítele tak odkloníme nebo přinejmenším zpomalíme jeho postup,“ říká podplukovník Martin Štencl, zástupce náčelníka štábu.

Ženisté jsou pro každou armádu na světě nepostradatelní. Staví provizorní mosty, používají přívozová soulodí, na nichž po řekách přepravují bojovou techniku. Budují nejrůznější zátarasy – od drátěných konstrukcí, až po minová pole. Vlastní jednotky před nepřítelem maskují, a aby těžká technika během přesunu nezapadla, komunikace zpevňují. Téměř jakýkoliv terén dokážou zaminovat anebo pomocí speciálních strojů naopak min zbavit. Ženijní pyrotechnici odhalí a zneškodní většinu nastražených výbušnin. A v neposlední řadě mají ženisté ve svých řadách i potápěče a další odbornosti.

Božena pomáhala i v Jordánsku

Vzhledem k jedinečnému charakteru úkolů mají ženisté množství specializované techniky. Takovou je i Božena 5. Odminovací stroj dokáže vyčistit pruh o šířce 2,5 metru a až do hloubky 30 centimetrů. Božena je vybavená kladívky, která „mlátí“ půdu doslova jako cepy – působí při dopadu tlak větší než jedna tuna na centimetr čtvereční a miny tak Božena doslova rozemele na malé kousky. Unikátní stroj byl nasazen mj. v Jordánsku, kde čistil údolí řeky Jordán.

Do zaminovaných oblastí vstupují jako první ženijní pyrotechnici. Těm českým pomáhají v průzkumu různé druhy robotů. Díky jejich kamerám a detekčním přístrojům má operátor okamžitý přehled. „Může potvrdit nebo vyvrátit hrozbu nástražného systému. Zjistí, zda je prostor kontaminovaný. Na dálku může i přerušit iniciační řetězec např. přerušením drátu,“ vysvětluje kapitán Navrátil. Pokud je v náloži nebezpečné látky minimum, lze ji na dálku odpálit. Pokud by hrozilo zamoření většího území či ohrožení osob, musí nastoupit pyrotechnik osobně a výbušný systém zlikvidovat ručně.

Mosty pro armádu i pro obyvatele ČR

Provizorní mosty ženisté umí postavit v krátké době nejen pro armádu. Přes 50 jich vybudovali při povodních v roce 2002, o osm let později jich v Libereckém kraji vytvořili 20. Most ze soupravy o délce kolem dvaceti metrů, který zvládne až 60 tunové zatížení, jim zabere méně než den. K převezení všech dílů jsou zapotřebí tři nákladní vozidla, pomoc jeřábu a minimálně 12 lidí. Ještě těžší je tzv. Těžká mostová souprava, která umožňuje vytvořit delší přemostění s větším zatížením.

Ženijní pluk má ve svých řadách také ženisty-truhláře. Ti umí ze dřeva postavit mostní provizorium či zpevnit stavby s narušenou statikou. Zvládnou strážní věže, výdřevu okopů, pohotovostní úkryty či místa velení. Uplatnili se nejen doma, ale i za hranicemi. V roce 2017 v Iráku například pomáhali stavět základnu USA pro české piloty v Baládu.