Ministryně obrany Černochová: Zajistit kontinuitu na Ministerstvu obrany je zásadní

Autor: tiskové oddělení MO

Zajištění kontinuity na resortu Ministerstva obrany v novém volebním období označila ministryně obrany v demisi Jana Černochová za zásadní. Bez kontinuity by se podle ní potřebná modernizace armády zastavila. Pro svého nástupce proto připravila obsáhlý předávací protokol. Ministryně obrany v demisi to řekla na závěrečné tiskové konferenci, která se konala za účasti premiéra v demisi Petra Fialy.

Obranyschopnost byla jednou z hlavních priorit končící vlády Petra Fialy. „V této oblasti se naší vládě skutečně podařilo výrazným způsobem posunout Českou republiku směrem k bezpečnosti a českou armádu k tomu, aby byla moderní armádou, která dokáže plnit všechny úkoly, které dnes před moderní evropskou armádou stojí,“ řekl premiér.

Černochová připomněla, že vládu přebíral Fialův kabinet v době doznívající pandemie kovidu. Následovala agrese Ruska na Ukrajině, energetická krize a inflace. „Přesto, nebo právě proto, jsme dokázali razantně zvýšit rozpočet na obranu, zahájit obrovskou modernizaci a díky pomoci Ukrajině zviditelnit Českou republiku na mezinárodní sféře,“ poznamenala.

Na tiskové konferenci společně s předsedou vlády zhodnotili stav předávaného ministerstva a výzvy, které resort Ministerstva obrany v dalších letech čekají. „Jsem přesvědčena, že resort obrany a armádu předáváme v lepším stavu, než jsme ji přebírali. Jsem opravdu hrdá na naši vládu i na své kolegy z resortu za to, co se nám podařilo. Všem ještě jednou děkuji,“ řekla Černochová.

Připomněla, že současné vedení resortu nastartovalo největší modernizaci v novodobé historii armády. Znamenalo to řadu klíčových strategických rozhodnutí, prosazení změny legislativy, zajištění stabilního a předvídatelného rozpočtu, podporu obranného průmyslu, investice do zanedbané infrastruktury, nastavení obranného plánování, zahájení pilotního projektu v rámci životního cyklu nebo nastartování digitalizace.

Od 17. prosince 2021, tedy od nástupu nyní končícího vedení Ministerstva obrany, bylo uzavřeno asi 50 tisíc smluv za více než 590 miliard korun. Ve většině (cca 97 %) se jednalo o zakázky uzavřené s českým obranným průmyslem.

Končící ministryně, kterou v pondělí ve funkci vystřídá její nástupce, zdůraznila nezbytnost kontinuity, protože bez ní by se modernizace armády zastavila. Nastartované tempo modernizace je podle ní třeba udržet v dalších letech, aby byla zajištěna bezpečnost občanů, obranyschopnost vlasti i závazky vůči Alianci.

Vedení resortu proto připravilo obsáhlý, téměř stostránkový předávací protokol.

Za nejzásadnější, co resort obrany považuje, Černochová označila finance, stabilní rozpočet a plánování. Za průlomové označila, že se podařilo dosáhnout závazku 2 % HDP výdajů na obranu a zakotvit tyto výdaje do zákona. Připomněla, že vzhledem k podfinancování armády v minulosti jsou výdaje ve výši dvou procent HDP naprostým minimem, které nezohledňuje změněnou bezpečnostní situaci a závazky, ke kterým se přihlásila Česká republika společně se svými spojenci v NATO v rámci tzv. Capability Targets (cíle výstavby vojenských schopností).

Právě proto vláda schválila na jaře letošního roku usnesení o navyšování výdajů na obranu o 0,2 % HDP ročně do roku 2030 tak, aby Česká republika v roce 2035 dosáhla 5 % výdajů HDP. „Pokud nastavený trend nebude pokračovat a nastane například stagnace, pak opět destabilizujeme naši obranu a armáda bude muset škrtat v projektech, které jsou v plánech právě díky tomuto politicky přislíbenému růstu,“ poznamenala ministryně.

Pokud se podle ní přestanou platit zálohové platby, nemusí v důsledku vojáci novou techniku vůbec získat. „Právě díky průběžnému financování a rozložení plateb můžeme současně realizovat celou řadu strategických projektů bez rozpočtových výkyvů. Zálohy jsou zcela běžné, legitimní a legální a vždy nesou určité výhody jako dřívější dodání, eliminace kurzových rizik a inflace, bonusy v podobě lepšího vybavení a tak dále,“ doplnila.

Připomněla, že i přes uzavření řady významných modernizačních projektů zdaleka není nakoupeno vše, co armáda potřebuje k plnění svých úkolů a k obraně země. Výdaje na obranu ve výši 2 % HDP tak budou stačil k zaplacení již zasmluvněných projektů, na další, například na rozvoj protivzdušné obrany nebo navyšování personálu, by ale peníze nestačily.

Vybudování protivzdušné obrany je velmi komplexní a nákladný projekt. Bez vyšších investic se ucelený systém v příštích deseti letech nepodaří vybudovat. „Právě proto jsem již před více než rokem zadala Armádě ČR, aby zpracovala vojenské doporučení, jak by měla PVO armády i České republiky vypadat po roce 2030. Tento materiál, který jsem ještě neviděla, bude dokončen do konce letošního roku a nový ministr jej tedy bude mít na stole, aby mohl rozhodovat o postupu a zahájit potřebné kroky,“ doplnila.

Kromě mediálně sledovaných velkých modernizačních projektů se musí Ministerstvo obrany věnovat také výstavbě a rekonstrukci nemovité infrastruktury, údržbě a modernizaci techniky nebo doplňování zásob munice.

Za zcela kruciální oblast pro obranu označila lidi - ať už vojáky z povolání, vojáky v aktivní záloze, ale v neposlední řadě i samotné občany. „S oblibou říkám, že vojáci a připravenost občanů na krize jsou naše nejdůležitější strategické projekty. Obrana země je bez lidí nemyslitelná,“ uvedla ministryně. „Tuto oblast jsme řešili velmi komplexně, od rozšíření možností, jak se lze zapojit do armády, přes odbourávání bariér a byrokracie, digitalizaci až po motivaci, včetně té finanční,“ doplnila. Zdůraznila, že díky tomu plat svobodníka po absolvování základního kurzu ve Vyškově a při zahrnutí všech platových složek přesáhne od 1. ledna 50 tisíc korun. Zároveň uvedla, že kromě zvýšení finančních podmínek je důležitá i „firemní kultura“ a atmosféra v armádě.