Mladý autor eseje o českých vojácích jim za odměnu zatelefonoval do Afghánistánu

Autor: Miroslav Šindelář

Když na sklonku minulého roku jedenáctiletý Erik Palásek věnoval svou školní práci vojákům v Afghánistánu, jistě netušil, že zaujme velení Armády České republiky natolik, že se mu dostane pozvání od samotného náčelníka Generálního štábu AČR.

„Ani ve snu mne nenapadlo, že nás přijme náčelník Generálního štábu AČR generálporučík Josef Bečvář a že budu spolu s ním telefonovat těm, kterým jsem svou esej na téma Srdce s láskou darované věnoval,“ přiznal Erik, kterého k napsání eseje vedly jednak tragické události z léta 2014, kdy v Afghánistánu zahynulo pět českých vojáků, i fakt, že se o vojenskou tematiku zajímá.

„Já ti Eriku za toto tvé rozhodnutí darovat, obrazně řečeno, své srdce našim vojákům, velmi děkuji,“ řekl při přijetí Erika, jeho rodičů a dědečka, generálporučík Josef Bečvář. „Jsem moc rád, že se z toho vyvinulo jakési přátelství na dálku, protože ti vojáci z Afghánistánu odpověděli dopisem,“ doplnil náčelník Generálního štábu AČR.

„Děkujeme ti za Srdce s láskou darované i za to, že si ceníš práce všech českých vojáků a nezapomněl jsi ani na ty, kteří pro vlast obětovali svůj život. Přijmi od nás kromě tohoto poděkování i vlajku České republiky, na které jsou podpisy nás všech z 5. strážní roty a znaky, které nosíme na svých uniformách,“ zdůraznil v telefonátu z afghánského Bagrámu velitel 5. strážní roty kapitán Radek Šoman. Všichni vojáci si podle něj Erikovy podpory nesmírně váží a vnímají ji jako povzbuzení k další práci.