Čestné pohřebiště politických vězňů na pražském Ďáblickém hřbitově
Obrázek x z y
27.6.2015
Na Čestném pohřebišti politických vězňů na pražském hřbitově v Ďáblicích si v pátek 26. června připomněli účastníci pietní vzpomínky oběti rudého teroru z let 1948 – 1989. Pietní akty pokračovaly i v sobotu uctěním památky Milady Horákové na místě její popravy v pankrácké věznici.
Památku umučených a popravených politických vězňů, účastníků 3. odboje, uctili v Ďáblicích představitelé státu, církví, zástupci některých velvyslanectví v ČR, bývalí političtí vězni a veřejnost. Resort obrany zastupoval brigádní generál Petr Mikulenka, zástupce náčelníka Generálního štábu AČR a ředitel Společného operačního centra MO.
Po pietním položení věnců k památníku promluvil předseda Sdružení bývalých politických vězňů, jež vzpomínku každoročně pořádá, Ladislav Bergman. Ten mimo jiné zdůraznil: „Dnešní mladí lidé by měli vědět, co komunismus byl a jakou brutalitu za svou veřejnou tváří schovával.“
Poté se uskutečnila společná modlitba za oběti komunismu, kterou vedl patriarcha Československé církve husitské Tomáš Butta.
Na oběti komunismu se vzpomínalo i o den později
Vzpomínka na oběti komunistického bezpráví pokračovala v sobotu u památníku na pražském Újezdě a v pankrácké věznici, kde je pietní akt spojen se jménem doktorky Milady Horákové, od jejíž smrti uplynulo 65 let.
Právnička a národně socialistická poslankyně Milada Horáková byla oběšena za špionáž a velezradu v roce 1950 na základě rozsudku ve vykonstruovaném procesu. Přestože se významné osobnosti, například Albert Einstein či Winston Churchill, snažili svými dopisy získat pro odsouzené milost u prezidenta, Gottwald rozsudky k trestu smrti podepsal. Milada Horáková se účastnila protinacistického odboje za druhé světové války. Aktivně vystupovala i proti komunistickému režimu.
Pietního aktu se zúčastnili kromě politiků také desítky bývalých politických vězňů. Resort obrany zastupoval náměstek ministra obrany Pavel Beran.