Na pražském Klárově byla uctěna památka Čechoslováků v RAF

Autor: Odva Kabmo

Po návratu do vlasti je v srpnu 1945 vítaly v Praze tisíce lidí. O několik let později však mnozí českoslovenští příslušníci Royal Air Force čelili perzekuci komunistického režimu. Úterní vzpomínková akce u památníku Okřídleného lva na pražském Klárově byla především připomínkou jejich služby a obětí během druhé světové války. Pietního aktu se 15. září zúčastnili mimo jiné velitel Vzdušných sil brigádní generál Petr Tománek a za Odbor pro válečné veterány a válečné hroby plukovník Robert Speychal.

Promluvila také Jitka Režná, dcera generálporučíka Františka Fajtla. Právě jeho příběh ukazuje osudy československých vojáků na Západě. V roce 1942 se Fajtl stal prvním československým důstojníkem, kterému Britové svěřili velení vlastní stíhací peruti. V květnu téhož roku byl jeho Spitfire sestřelen nad Francií. Fajtl nouzově přistál a několik měsíců se skrýval a prchal přes okupovanou Francii. Přes Pyreneje se dostal do Španělska, kde byl zadržen a internován. Po zásahu britských diplomatů se nakonec vrátil do Británie a znovu se zapojil do bojů. V roce 1943 převzal velení 313. československé stíhací peruti. O rok později odešel na východní frontu a velel československému stíhacímu pluku, který podporoval také Slovenské národní povstání.

Po válce pokračoval ve službě v Československu. Po komunistickém převratu byl v roce 1949 z armády propuštěn, zatčen a internován v táboře nucených prací na Mírově. Po propuštění pracoval jako dělník či technik. Částečné rehabilitace se dočkal v 60. letech, později se věnoval také psaní. Ve své známé knize Sestřelen popsal vlastní útěk z okupované Francie.

• V RAF během války sloužilo bezmála 2 500 Čechoslováků. Kromě pilotů ve vzduchu mnozí působili v pozemních a pomocných profesích. Bojovali nejen ve vlastních 310., 311., 312. a 313. peruti, ale také přímo v britských jednotkách. Jejich odkaz dnes připomíná mimo jiné právě památník Okřídleného lva.