Náměstek Landovský jednal v Bruselu o boji proti hybridním hrozbám

Autor: Simona Bučilová Altschulová

Dne 28. května 2019 se v Bruselu na základě pozvání generálního tajemníka NATO uskutečnilo jednání národních gestorů hybridní agendy. Za Českou republiku se jednání zúčastnil náměstek pro řízení sekce obranné politiky a strategie MO Jakub Landovský. Šlo o první setkání věnované této problematice v rámci NATO. K jednání byl také přizván komisař EU pro bezpečnostní unii Julian King.

Účelem jednání bylo zhodnocení aktuálního stavu boje proti hybridním hrozbám a nastavení priorit ve věci odhalování a odstrašování hybridních výzev v souvislosti se zvyšováním odolnosti spojeneckých zemí proti nim. Dále také posílení spojeneckých komunikačních schopností, abychom dokázali lépe reagovat na dezinformační kampaně a další nepřátelské aktivity. Obrana proti hybridním hrozbám je primárně národní doménou a členské státy musí mít nastaveny své vnitřní mechanismy, kde tím nejdůležitějším je důraz na celovládní přístup.

Představili zkušenostis hybridním působením

Diskutující ve svých vystoupeních představili své zkušenosti s hybridním působením. Napříč všemi vystoupeními zněl apel na sdílení informací, včetně těch zpravodajských; spolupráci NATO a EU; zvyšování odolnosti kritické infrastruktury, včetně té telekomunikační; cvičení; výcvikové aktivity a vzdělávání obyvatelstva. Další důležitou oblastí byla problematika atribuce útoků, a to nejen hybridních, ale i kybernetických, což je palčivý problém, ale o to důležitější je společné chápání atribuce.

Náměstek Landovský ve svém vystoupení poděkoval generálnímu tajemníkovi NATO za svolání tohoto jednání. Uvedl, že ačkoliv boj proti hybridním hrozbám je primárně národní odpovědností, tak spolupráce na mezinárodní úrovni, ať již v NATO či EU, je důležitá. Podtrhl důležitost atribuce hybridní hrozby, která je sice primárně národní doménou, ale je nutné se umět dohodnout rovněž na kolektivní atribuci. Dle jeho slov Česká republika k hybridním hrozbám přistupuje velice vážně, důkazem čehož je zakomponování této problematiky do různých koncepčních strategických dokumentů, jako je Audit národní bezpečnosti či Ústřední plán obrany státu.