NATINADS – kolektivní obrana vzdušného prostoru

Autor: Pavel Lang

Vzhledem k nezbytnosti nepřetržité obrany vzdušného prostoru, a to jak v době míru, tak v krizových situacích, se členské státy Severoatlantické aliance dohodly na vytvoření společného integrovaného systému pod názvem NATINADS (NATO Integrated Air Defence System). Zapojení vyčleněných sil a prostředků ozbrojených sil České republiky bylo schváleno usneseními obou komor Parlamentu ČR v prosinci 2000.

Podstatou aliančního systému NATINADS je nepřetržitá ostraha národních vzdušných prostorů evropských členských států NATO v jednom společném celku. „Každý členský stát je zodpovědný za obranu svého vzdušného prostoru a poskytuje informace o dění v něm nadřízenému aliančnímu stupni,“ říká zástupce velitele 21. základny taktického letectva v Čáslavi plukovník gšt. Ondřej Rejman. Tímto organizačním prvkem je v případě Česka Spojené středisko řízení vzdušných operací (CAOC – Combined Air Operations Centre) v severoněmeckém Uedemu, jehož zájmovým prostorem je teritorium od Beneluxu až po Pobaltí.

Signatář systému NATINADS musí splňovat jisté základní ukazatele. „Jeho systém velení a řízení musí být kompatibilní s ostatními aliančními státy, provádí nepřetržitý radarový průzkum vzdušného prostoru a disponuje aktivními zbraňovými systémy, především nadzvukovým letectvem, které je jediným výkonným prvkem, jenž je schopný specifika vzdušných misí plnit,“ konstatuje plk. Rejman.

V případě nestandardní situace ve vzdušném prostoru vydává CAOC povel dvojici hotovostních letounů k okamžitému vzletu (Alfa Scramble) s prvotním úkolem provést vizuální identifikaci sporného cíle. Nad územím Česka je jejich zásah koordinován staroboleslavským Střediskem řízení a uvědomování (CRC – Control and Reporting Centre).

Čáslavská základna vyčleňuje do nepřetržité hotovosti v rámci NATINADS dva víceúčelové nadzvukové letouny JAS-39 Gripen a jeden letoun jako zálohu. Stroje disponují odpovídajícím zbraňovým vybavením. „Z taktického hlediska je třeba dvojice strojů. Tomu odpovídají i postupy při provádění zásahu. Jeden letoun nemá de facto význam, čtveřice by byla ekonomicky neúnosnou záležitostí,“ upřesňuje zástupce velitele čáslavské základny.

Signál „alfa“ představuje ve skutečnosti vzlet do patnácti minut. Není výjimkou, že to čáslavští stíhači zvládnou ještě před limitem. Vedle toho, mohou dostat ještě „tango“ neboli Tango Scramble, což je cvičný vzlet při němž musí prokázat svoji profesní připravenost. Probíhá podle stejných procedur jako Alfa Scramble, s tím rozdílem, že neplní úkol v rámci NATINADS, ale například svedou vzdušný souboj jeden na jednoho. „Tango“ je vyhlašováno jednou i dvakrát denně.

Ostrých vzletů „alfa“ provedou gripeny v průměru deset za rok. Nejvíce jich bylo ve 2005 – osmnáct. V následujících dvou letech po deseti vzletech. Výjimečný byl rok 2009 při misi Baltic Air Policing v Pobaltí, kdy během čtyř měsíců je zvedla „alfa“ osmkrát, což představovalo stejný počet ostrých vzletů jako u všech předcházejících devatenácti kontingentů ze třinácti států dohromady. „V této souvislosti je třeba říct, že zmíněný počet vzletů na signál Alfa Scramble je číslem částečně zkresleným, neboť se do něho započítává výhradně zásah hotovosti u cíle. Ostrých „alf“ je v reálu násobně víc. V řadě případů však postupně přecházejí do nižších časových stupňů nebo jsou odvolány. To nemění ale nic na tom, že jsou hotovostní piloti připraveni k okamžitému vzletu v letounu,“ vysvětluje plukovník Rejman.

Sloužit v systému NATINADS může pouze pilot s odpovídající kvalifikací. „Klíčovou podmínkou je zvládnout závěrečné přezkoušení kontroly techniky pilotáže za dohledu instruktora, kdy musí pilot reagovat na krizové situace jak proti vojenskému, tak civilnímu letounu,“ říká plukovník Ing. Petr Tománek zástupce velitele 21. zTL – velitel křídla taktického letectva.

Přestože je častým důvodem vzletu hotovosti „obyčejná“ ztráta komunikace osádky letounu s civilními orgány řízení letového provozu, o sebemenším podcenění, respektive zlehčení situace nemůže být vůbec řeč. „Každý let Alfa Scramble je bojový let. Tady se nerozděluje na důležitý a méně důležitý. Hotovostní pilot nikdy neví, jak může následná činnost ve vzdušném prostoru eskalovat. Jde do toho na sto procent a nemůže ani v nejmenším kalkulovat, že se jedná o pouhý monitoring či kontrolu trasy letu. Létá se po civilních tratích, kde je silný letový provoz a faktor bezpečnosti je zde nejvyšší prioritou,“ argumentuje plukovník P. Tománek.