NATO schválilo nové cíle výstavby vojenských schopností

Autor: tiskové oddělení MO

Ministři obrany zemí Severoatlantické aliance dnes v Bruselu schválili tzv. Capability Targets 2025 (CT25) neboli cíle výstavby schopností. Členské státy včetně České republiky se tak zavázaly k zásadnímu navýšení svých vojenských schopností, které je nutné budovat v reakci na hrozbu ze strany Ruska a celkově zhoršenou bezpečností situaci ve světě. Schválené cíle reflektují reálnou potřebu rozvoje ozbrojených sil ČR a jejích spojenců a jsou nezbytným minimem pro zajištění obrany Aliance. Českou republiku na jednání zastupoval náměstek ministryně obrany Daniel Blažkovec.

Nová CT znamenají pro ČR a všechny spojence nutnost zásadních investic do jejich obranyschopnosti. „Po desetiletích nedostatečných investic do obrany mají ozbrojené síly aliančních států značné rezervy. Ty jsou jen umocněny současným prudkým technologickým vývojem,“ podotkl náměstek Blažkovec. Zdůraznil, že pro současnou vládu je obranyschopnost ČR prioritou a vzhledem k bezpečnostní situaci není prostor k dalšímu otálení.

CT25 nahradily cíle výstavby schopností z roku 2021 a plně tak reagují na hrozbu, kterou pro NATO představuje Rusko. Reflektují také charakter současného konfliktu, zejména zkušenosti z ruské války na Ukrajině. Spojenci se proto zavázali navýšit zejména schopnosti pozemních sil, protivzdušné obrany a logistiky. Pro ČR je tak nově prioritou především vybudovat dvě brigády (namísto dosavadní jedné), zavést letouny 5. generace, výrazně navýšit schopnosti protivzdušné obrany a posílit logistiku.

Předpokládané výdaje na naplnění CT25 dosáhnou v příštích deseti letech řádově několik stovek miliard korun nad rámec obranných výdajů na úrovni dvou procent HDP. Potřebu významně více investovat do obrany si uvědomuje i česká vláda, která již v březnu 2025 rozhodla o postupném navyšování výdajů na obranu o 0,2 % HDP ročně tak, aby výdaje dosáhly 3 % HDP v roce 2030.

Nárůst obranných výdajů a budování nových schopností nejen posílí obranyschopnost ČR, ale budou i významnou příležitostí pro české firmy a výzkumníky.

Navyšování výdajů na obranu bude také jedním z nejdůležitějších témat červnového summitu v Haagu, kde dojde k přijetí nového závazku, jehož cílem je posílit kolektivní obranu a převzetí většího dílu odpovědnosti za obranu ze strany Evropy.

Čtvrtečnímu jednání ministrů obrany zemí NATO předcházelo setkání Kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny (UDCG), které probralo otázky aktuální pomoci Ukrajině. Na jednání ČR informovala, že již letos dodala na Ukrajinu 650.000 kusů velkorážové munice, která Ukrajině významně pomáhá v její obraně. Loni to bylo asi 1,5 milionu dělostřeleckých nábojů.

Na okraj jednání náměstek Blažkovec podepsal dokument, který povede k dohodě o vytváření přeshraničních vzdušných prostorů. To mimo jiné umožní prohloubení spolupráce ve výcviku vzdušných sil členských států NATO, a to zejména v kontextu pořizování nové letecké techniky.