Návštěva v Domově péče o válečné veterány

Autor: Vladimír Marek

Domov péče o válečné veterány v pražské Ústřední vojenské nemocnici ožil ve čtvrtek 24. listopadu 2011 nebývalým ruchem.

Vzpomínalo se zde nejen na boje na Dukle a na pobyt v sovětském gulagu, ale i na to, co bylo včera k večeři, nebo kdo si našel nového kamaráda. Domov totiž navštívila v doprovodu náměstka MO pro personalistiku Michaela Hrbaty místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Kateřina Klasnová. Jak upozornila jedna z ošetřovatelek, stáří je hodně monotónní a smutné, takže jakákoliv návštěva představuje pro její svěřence doslova svátek.

Zatímco Kateřina Klasnová rozdávala dárky a kytičky, a zajímala se, jak se komu daří, Michael Hrbata rozděloval mezi válečné veterány kalendáře se sportovci Dukly a vysvětloval, kdo se jak jmenuje a jaké disciplíně se věnuje. „Tohohle bych se bála, ten má škaredý kukuč,“ ukazovala jedna z veteránek na Romana Šebrleho.

„Není to poprvé, co jsem zavítala do Domova péče o válečné veterány. Byla jsem již v Karlových Varech a v Olomouci. Mám k těmto lidem obrovský respekt, nemálo toho totiž udělali pro naši republiku. Proto jsem je chtěla potěšit nějakým drobným dárkem,“ vysvětlila důvod své návštěvy místopředsedkyně sněmovny. „Myslím si, že je o veterány dobře postaráno, vypadají spokojeně. Všechno to tady působí moc pěkně.“

Pak Kateřina Klasnová a Michael Hrbata zavítali do té části objektu, kde se v současné době dokončují další prostory pro veterány a prohlédli postup staveních prací. Ty budou v prosinci dokončeny a na 19. prosince se připravuje den otevřených dveří pro veřejnost. „Péče pro válečné veterány je jednou z našich priorit. To je ostatně vidět i zde na té dostavbě, která by měla být dokončena již 19. prosince. Pak se nastěhují váleční veteráni i sem. Kromě zvýšení komfortu tak dojde rovněž k určitému navýšení lůžkové kapacity,“ řekl náměstek MO Michael Hrbata. „V současné době máme zhruba osmnáct set druhoválečných veteránů. Jejich věk je již hodně pokročilý, tento počet se nám tedy každým týdnem snižuje. Kromě toho ale máme sedmnáct tisíc novodobých veteránů a právě s péčí o ně počítáme do budoucna. Od operace Pouštní bouře uplynulo více než dvacet let. Tehdy jsme měli v Zálivu nasazené i pětačtyřicetileté vojáky. Dnes to jsou již lidé v důchodovém věku. Pomalu začíná přicházet doba, kdy budou i oni potřebovat zvýšenou péči.“