Německo buduje mezinárodní velitelství pro operace, členství nabídlo i ČR

Autor: Olga Haladová

V německém Ulmu do dvou let vznikne mnohonárodní společné velitelství. Použitelné bude pro operace NATO i Evropské unie, některé z téměř 400 pozic by mohli obsadit také zástupci české armády.

Nejen o budování Mnohonárodního společného velitelství (MNJ HQ – Multinational Joint Headquarters) spolu v pondělí 9. ledna v Mnichově hovořili první náměstek ministra obrany Jiří Šedivý a Christian Schmidt, státní sekretář federálního ministerstva obrany.

Nové velitelství by plánovalo, řídilo a vedlo společné mnohonárodní operace na nižší úrovni jako velitelství sil a „ulevilo“ by velitelské struktuře NATO, která bude po schválené redukci víc závislá na podpoře národních a mnohonárodních velitelství řízených Aliancí.

Více než polovinu míst obsadí Němci, téměř 150 pozic bude nabídnuto státům, které projeví zájem. Ve struktuře by se tak mohli objevit i Češi. Pro Armádu ČR by to podle Jiřího Šedivého znamenalo příležitost získat zkušenosti s plánováním a řízením operací na vyšší než brigádní úrovni. „Z politického hlediska by pak naše aktivní zapojení vytvořilo další prostor pro rozvoj bilaterální spolupráce se SRN a navázali bychom na dobrou spolupráci v oblasti velení a řízení,“ uvedl Šedivý.

Pro Českou republiku Německo představuje nejen významného obchodního partnera. Spolková republika například ČR pomáhala při reorganizaci a modernizaci české armády, příslušníkům resortu obrany také poskytovala možnost vojenského, technického i univerzitního vzdělávání v zařízeních Bundeswehru. Oba státy v minulosti spolupracovaly i na výcviku, vyzbrojování a v zahraničních misích. Posledním společným počinem byla součinnost v rámci bojových uskupení EU (tzv. Battle Groups).

„Spolupráce pokračuje i v přípravě bojového uskupení EU s pohotovostí ve druhé polovině tohoto roku,“ upřesnil Šedivý. Kromě ČR a Německa se do něj zapojí také Rakousko, Chorvatsko, Irsko a Makedonie. Podle prvního náměstka ministra obrany ČR Christian Schmidt spolupráci s ČR při budování tohoto bojového uskupení ocenil.

Prahu a Berlín spojuje také téma napjatých obranných rozpočtů, Německo kromě toho od loňského července „žije“ ukončením povinné vojenské služby a s tím související reformou ozbrojených sil. Profesionalizace Bundeswehru se dotkne nejen počtu vojáků a posádek, ale také německé účasti v zahraničních operacích.

Podle Schmidta by do roku 2017, kdy má být reforma ukončena, mělo být zrušeno 100 posádek, počet vojáků se sníží ze současných 250 na 185 tisíc vojáků, z toho až 15 tisíc budou tvořit dobrovolníci v uniformě. Navzdory výraznému snižování počtů ale Bundeswehr podle Christiana Schmidta svým mezinárodním závazkům dostojí.

Jedním z témat diskuze byl také dopad nové obranné strategie USA, kterou minulý týden představil prezident Obama. Dokument předesílá zmenšení vojenské přítomnosti v Evropě s tím, že Asie a Blízký východ dostanou větší prioritu. Právě tento bod se Berlína mimořádně dotýká, z celkových 80 tisíc Američanů v Evropě jich totiž v Německu slouží 54 tisíc. Předpokládá se, že Němci budou setrvání cizích vojáků ve své zemi podporovat – jejich přítomnost totiž znamená značné množství pracovních příležitostí pro místní obyvatele.

Jiří Šedivý v Mnichově také vystoupil na konferenci pořádané německou Atlantickou společností na téma „Evropský bezpečnostní pilíř NATO v nelehkých časech.“ Partnery v diskuzi mu byli kromě Christiana Schmidta také generál Klaus Naumann, bývalý náčelník generálního štábu Bundeswehru, a Wolfgang Ischinger, diplomat a ředitel Mnichovské bezpečnostní konference.

• Rozhovor se státním sekretářem federálního ministerstva obrany Christianem Schmidtem si můžete přečíst v Areportu č. 12/2011